Únor je měsícem, kdy je vaše aktivita na zahradě nejvíce závislá na počasí. Jeden rok může v únoru zahrada ležet pod metrem sněhu, druhý rok už touto dobou osychají na podzim zryté záhony. Až si přečtete naše rady, podívejte se nejdřív ven a přizpůsobte svoje zahradnické aktivity průběhu počasí. Nepodléhejte tomu, že za oknem svítí sluníčko a přes sklo již hřeje. Venku ještě vládne zima a únor je druhým měsícem zelinářských prázdnin. Je ještě dobou, kdy je dobré nechat venkovní záhony v klidu. Co byste na nich stihli v únoru, můžete odložit i na březen.
• Je čas na první výsevy celeru a paprik. Nespěchejte, světla je každým dnem více a semenáčky z pozdějších výsevů budou silnější a vitálnější.
• V tmavém prostředí bez přístupu světla můžete rychlit čekankové puky z kořenů vyrytých na podzim.
• Skliďte už poslední mohykány z loňské vegetační sezóny, pokud ještě na zahradě přežily. Střídání teplot, mráz a pak sluníčko, již kadeřávkům, pórům ani růžičkové kapustě neprospívají. Únor je měsícem, kdy je čerstvé zeleniny absolutní nedostatek, využijte proto loňské zásoby zelené hmoty do posledního zbytku.
• Je čas na výsev raných košťálovin (zelí, kapustu, kedlubny a květák) i salátu pro rychlení do skleníku.
• Pikýrujte salát a kedlubny pro studené rychlení, vyseté v lednu.
• Pokud máte koňský hnůj, můžete založit teplé pařeniště pro předpěstování sadby a rychlení.
• Koncem měsíce a příznivých klimatických podmínek můžete vysadit první saláty do nevytápěných skleníků. Mikroklimu pomůže vytvořit překrytí výsadby netkanou textilií.
• Pokud nebudete využívat skleník hned z jara, můžete koncem února ošetřit půdu v něm dusíkatým vápnem. Zapravte granule do půdy, zalijte, zakryjte folií a nechte cca 2 – 3 týdny půdu zakrytou. Po odkrytí musí půda dostatečně vyvětrat.
• Vždy když jdete s miskou pro mrkev, petržel či řepu do sklepa, hlídejte napadení kořenů houbovými chorobami. S pokračující dobou skladování jsou kořeny stále více náchylné k patogenům, ty napadené je potřeba co nejdřív z beden odstranit.
• Hlídejte skladované tykve a postupně j zpracovávejte. Již první flíčky nebo černé tečky na slupce jsou obvykle projevem hniloby uvnitř plodu. I když některé plody vydrží v suchu a teplotě kolem 12 °C i do května, pro většinu odrůd je únor a březen limitem pro skladování.
Koncem února, až do půlky března, můžete vyset majoránku. Její semena jsou velice drobná, v jednom gramu jich je kolem 5.000, vysévejte je proto na povrch substrátu a jenom jemně zasypejte. Opatrně zalévejte, zpočátku rosením, aby nedošlo k vyplavení semínek. Semenáčky majoránky jsou tenké a jemné. Až dostatečně zesílí, pikýrujte je ne po jedné rostlině, ale ve „špetkách“ po 3 – 5 kusech. Tímto způsobem získáte silné sazenice na výsadbu v druhé polovině května. Podobně po „špetkách“ můžete pikýrovat i křehké letničky – lobelky nebo vitálku. Semínka můžete vyset i přímo do sadbovačů, po 5 – 7 do jedné buňky.
Zůstali vám sáčky semen z loňského roku? Většinu z nich můžete v blížícím se jaru použit. Záruka výrobce vyznačená na sáčku se týká pouze neotevřeného balení, semena si ale většinou udrží klíčivost po několik let. Délku použitelnosti ovlivňují dva faktory v době skladování – teplota a vlhkost. Čím nižší teplota a nižší vlhkost, tím delší je životnost semen. Pokud tedy skladujete semena z roku na rok, mějte je v prostorech, kde co nejméně kolísá teplota, chráněné proti navlhnutí. Plechová kůlna, prohřívající se v létě na 45°C a promrzající v zimě, životnost osiva podstatně zkrátí. Lednice je pro domácí skladování optimální, zabezpečte ale semena proti navlhnutí zabalením do neprodyšného obalu. Několik let ale můžete skladovat semena i při stabilní teplotě 12 – 15°C. Životnost semen je druhové specifická – okurky a tykvovité plodiny obecně, si udrží klíčivost 6 – 8 let, rajčata a papriky 5 – 6 let, košťáloviny podobně. Obecně kratší životnost má osivo cibulovin – póru, pažitky a cibule.
Pozorně čtěte informace na sáčcích s osivem. Rozlišujte odrůdy k rychlení, pro jarní a pro letní pěstování. Např. saláty pro rychlení mají menší hlávky a jsou přizpůsobeny nižší intensitě světla v zimě a předjaří. Jarní odrůdy jsou křehké a adaptované na, pro salát, optimální podmínky jara. Dají se ale pěstovat i pro podzimní sklizně. Letní saláty vynikají vysokou odolností k vybíhání do květu, jsou schopny tolerovat pro salát nepříznivé vysoké letní teploty. Oblíbené jsou „celoroční“ saláty, vhodné na celoroční polní pěstování. Odrůdy LENTO a CASSINI kombinují nejlepší vlastnosti jarních a letních salátů.
„Výsevní substrát“ je poměrně nový pojem, tento produkt se rozšířil až v posledních 10 letech. Předtím se na výsev používali jemné standardní substráty, případně přeoseté zahradní zeminy vytvořené smícháním rašeliny, kompostu, listovky a písku. Dnes komerčně prodávané výsevní substráty se vyznačují jemnou strukturou, často s příměsí agroperlitu na odlehčení. Jejich společným znakem je nižší obsah živin – některá semena, např. papriky jsou v době klíčení na přílišné zasolení substrátu citlivé. Zasolené substráty jsou příčinou nerovnoměrného vzcházení a chloróz na semenáčcích. Ve výsevním substrátu ale nenechávejte semenáčky déle než 10 – 14 dní po vyklíčení, “hladověly“ by, přepikýrujte je do substrátu výživnějších. Pokud zůstávají mladé rostlinky ve výsevním substrátu delší dobu, přihnojte je.
Druhá polovina února je dobou pro výsev semen obřích cibulí, u nás oblíbené odrůdy GLOBO. Tyto cibule mají schopnost dorůst až tři čtvrtě kila, mají ale dlouhou vegetační dobu a je dobré u nich předpěstovat sadbu. Postupujte stejně jako při předpěstování sadby pórku. Semena vysévejte do truhlíku a následně přepikýrujte do sadbovačů. Druhou variantou je výsev přímo do sadbovačů bez následného pikýrování. Počáteční růst je slabší, postupně ale semenáčky zesílí. Vysazujte je v druhé polovině dubna, do sponu 30 x 30 cm, rostliny potřebují hodně prostoru.
I v únoru může rychle napadnout větší množství sněhu, kterého váha může poškodit konstrukci skleníků nebo fóliovníků. Při silném sněžení sníh odhrňte. Skleník „natahuje“ vegetační sezónu, poskytuje vašim teplomilným zeleninám na jaře ale i na podzim optimální podmínky k vývoji. V zimě ale brání srážkám, či už ve formě deště nebo sněhu, přirozeně doplnit půdní vláhu. Jestli je půda ve vašem skleníku příliš proschlá a kolem je spousta sněhu, využijte jej. Naházejte, nebo navozte, ho do skleníku, bude se postupně rozpouštět a pomalu jej zavlažovat. Bílá barva sněhu odráží sluneční paprsky a tento někdy taje pomalu. V tom případě aplikujte „urychlovač tání“ – povrch sněhu poprašte rašelinou. Její tmavě hnědá až téměř černá barva záření absorbuje a sníh se vám bude na sluníčku ztrácet před očima.