Rozdělení zelenin na ty, které se vysévají přímo na záhon a na ty, u kterých se předpěstujeme sadba se zdá jasné. Dokud se nepustíte do diskuse se sousedem, zda je lepší okurky a dýně vysévat přímo na záhon, nebo vysazovat předpěstované sazenice. Ten i ten způsob pěstování má své zastánce i tvrdé odpůrce. A takových „zahrádkářských nejasností“ je více... Každé pravidlo má své výjimky, někdy je logické předpěstovat i sazenice cibule nebo pikýrovat červenou řepu. Zahrada, na štěstí, nás nesvazuje ale dává prostor pro inovativní postupy
Velkou skupinou zelenin jsou ty, které mají původ v tropech nebo subtropech. Také bychom je mohli vyset v době, kdy je teplota vzduchu a půdy pro jejich klíčení dostatečná, obvykle v druhé polovině května. Naše vegetační sezóna by ale ne byla, při takto pozdních výsevech, příliš krátká. Proto u nich předpěstujeme sazenice a "natahujeme" jim vegetaci do jarních, případně zimních měsíců. Takto začnou plodit dříve a přinesou vyšší úrodu. Do této skupiny patří celer, papriky, rajčata nebo lilky.
V nedávné minulosti se sazenice pěstovaly v truhlících a vysazovány jako tzv. trhaná prostokořenná sadba. Dnes se většina předpěstovat v květináčích, kelímcích nebo sadbovačích. Výsadba takovýchto sazenic je šetrnější, nedochází k výraznému narušení kořenů, rostliny se rychleji ujmou a plynule pokračují v růstu.
Sazenice připravena na výsadbu by měla mít překořeněné zeminu v květináči, při vyklepnutí z něj se kořenový bal nesmí rozpadat. Současně ale musí být špičky kořínků bílé, jejich zahnědnutí je znakem zahnívání. Nebojte se ke kořenům přivonět, neměli byste cítit hnilobný zápach.
Před výsadbou sazenice v květináčích dobře polijte. Nejlepší na několikrát, postupně, tak aby byl kořenový bal dokonale nasáklý vodou a nebyly viditelné suchá místa. Do této predvýsadbové zálivky můžete přidat startovací dávku vodorozpustného hnojiva.
Obecně platí, že by měly sazenice vysazovat tak hluboko, aby byl povrch zeminy v květináči rovině s povrchem půdy.
Salát a celer jsou citlivé na příliš hluboké zasazení. Sazenice nesmíte "utopit", růstový vrchol (srdíčko) by měl být vždy nad povrchem půdy. Stejně tak sazenice kedluben můžete vysadit jenom tak hluboko, aby se bulvy vyvíjely nad zemí.
Rajčata, zejména pokud máte přerostlou sadbu můžete zasadit hlouběji, někdy i položit a část stonku zahrnout zeminou. Rostlina je schopná vytvářet ze stonku adventivní kořeny. Sázejte rajčata "na vodu" - vykopejte hlubší jamku, zasaďte do ní rostlinu rajčete a do dvou třetin zasypte zeminou, která může být i suchá. Nalijte do jamky vodu a počkejte, dokud vsákne. Nalijte znovu, i několikrát, až je zemina kolem kořenů vodou nasáklá tak, že vsakuje velmi pomalu. Vyčkejte až voda vsákne úplně a zasypte jamku i okolí osázené rostliny suchou zeminou. Tato suchá vrstvička bude bránit neúčelnému výparu a vaše sazenice se rychle ujme. Pár dní nepolévejte, nebojte se, rostlina nezvadne.
Sazenice paprik mívají při výsadbě založené poupata nebo i otevřené květy. Otrhejte je a nechte rostlinu ujmout se a zesílit. Kdybyste na ní nechali vyvíjet se tyto první plody, rostlina věnuje veškerou svou energii do vývoje semen v nich. Když zesílí a až potom založí plody, vaše úroda bude podstatně vyšší. Sazeničky paprik se doporučovalo vysazovat po dvou, poskytnou si tak vzájemně oporu a nerozklesávají se pod váhou plodů. Efektivnější je ale rostliny papriky vyvázat k opoře, v tomto případě vysazujte po jedné rostlině.
Sazenice chilli papriky.
Pórek je ceněn pro co nejdelší vybělený stvol, proto se rostliny během léta nahrnují. Vysaďte sazenic póru do rýh, nahrnutí bude pro vás jednodušší.
Sazenice pórku