Nejlepší skladovatelnost má mrkev pěstovaná na lehčích, humózních půdách s vyšší zásobou draslíku. Pěstování na vlhkých a dusíkem přehnojených půdách zkracuje její skladovatelnost. Vyvinuté kořeny sbíráme od října do příchodu mrazů. V teplejších oblastech můžeme část úrody ponechat v půdě a sbírat až na jaře. Na skladování vybereme kořeny zdravé, vybarvené, ale nepopraskané a nerozvětvené. Nať odřezáváme tak, aby zůstala cca 1 cm „kštice“. Při oklepávání hlíny kořeny zásadně o sebe neťukáme! Tanto nešvar výrazně snižuje skladovatelnost. Očištěnou mrkev necháme několik dní oschnout. Potom ji ukládáme sklepů nebo komor. Abychom zabránili vadnutí, přikryjeme ji fólií nebo zasypáváme pískem či perlitem. Nejlépe se uchovává při teplotě okolo 1°C a relativní vlhkosti vzduchu 90-95%. Doba skladovatelnosti je 120-180 dní.
Odrůdy mrkve určené ke skladování: KATLEN, RUBÍNA, MAXIMA F1, KAROLA.
TIPY
Při vytahování mrkve za listy se může lehce stát, že nám v ruce zůstane jenom trs zelené natě a kořen pevně v zemi. Pokud však před vytáhnutím kořen zlehka zatlačíme do země, čímž zvětšíme otvor a přetrháme jemné kořínky, ulehčíme si práci a mrkev bez problémů vytáhneme.
Při sběru mrkve vás mohou velké vrchní části kořenů lehce oklamat. Někdy po jejich vytáhnutí zjistíte, že se kořen hned pod povrchem půdy rozvětvuje. Příčinou takového kořene je hlubší tvrdá vrstva půdy, špatná struktura a velké množství tvrdých hrud nebo kamenů. Z tohoto důvodu doporučujeme v dalším roce půdu porýt hlouběji a důkladněji, nebo pěstovat mrkev na hrůbcích.