I tomu, kdo má „zelené prsty“ se občas stane, že na zahradě neprobíhá vše podle plánu. Jsou situace, kdy uděláme chybu, do budoucna se dokážeme poučit a chybám předejít. A pak jsou situace, které jsou ovlivněny „vyšší mocí“ a vyvarujeme se jich těžko. Je ale dobře pochopit jejich příčinu. Potom se snáze smíříme s tím, že na zahradě zkrátka všechno nevyjde. Stalo se vám někdy že vám celer, mrkev či cibule vyběhly do květu? Pojďme se podívat v čem je příčina.
Část zelenin jsou dvouleté plodiny. „dvouletky“. Patří k nim cibule, mrkev, petržel, celer, zelí, kapusta či řepa. V prvním roce tyto zeleniny vytvoří konzumní orgán – hlízu, cibuli či hlávku. My zahrádkáři je většinou pěstujeme teprve první rok, v tvz. vegetativní fázi vývoje. Tím, že je sklízíme jim vlastně zabráníme v tom, aby se reprodukovaly a vytvořily semena. Celý biologický cyklus těchto plodin ale zahrnuje i druhou vegetační sezónu (generativní fázi), kdy po přezimování, během kterého proběhne jarovizace, tyto zeleniny vykvetou a vytvoří semena.
Jarovizace je proces, kdy se u dvouletých plodin mírného klimatického pásma vytvoří v meristému růstového vrcholu reprodukční orgány (základy květů), nejčastěji působením nízké teploty.
Každá plodina má jiné podmínky pro dosažení jarovizace – délku potřebné chladné periody nebo stadium, ve kterém je schopna jarovizační impulz přijmout. U některých plodin může jarovizace proběhnout již u rostlin několik dní starých (pekingské zelí), u jiných až u dospělých rostlin (pozdní košťáloviny, petržel, mrkev).
Kvetení, opylení a následná tvorba semen je nutnou podmínkou pro reprodukci zelenin. Předčasné kvetení je ale na zeleninové zahrádce často nežádoucím problémem.
Pekingské zelí bývá nejčastěji pěstováno z červencových výsevů na podzimní sklizně. Při jarním pěstování rostliny často vykvetou dříve, než vytvoří pevnou a dobře uzavřenou hlávku. Jarovizačním impulsem je u této plodiny dlouhý den a nízká teplota, k jejímuž působení jsou rostliny citlivé již pár dní po vyklíčení. Proto se často stává, že při jarním pěstování pekingské zelí předčasně vykvete. Existuje ale řešení. Podmínkou je teplé předpěstování silné sadby a vyloučení jakýchkoli stresových situací (např. proschnutí substrátu). Tímto snížíte riziko předčasného vybíhání do květu. Sadbu předpěstujte v kelímcích nebo květináčích až do stadia 8 - 12 pravých listů při teplotě 20°C. Takto pěstované sazenice v žádném případě neotužujte.
HILTON je pekingské zelí tvořící soudkovité, pevné a dobře uzavřené hlávky o hmotnosti kolem 1,5 kg. Vegetační doba je 60 ─ 65 dní od výsevu. Vyžaduje humózní, dostatečně vododržnou půdu s dostatkem přístupných živin. Zdravé a plně vyvinuté hlávky můžete krátkodobě skladovat.
Mrkev není na předčasné kvetení citlivá. V našich podmínkách ji můžete pěstovat i z podzimních výsevů, vyklíčení v časném jaru při nízkých teplotách nebývá problémem. Pokud se přesto setkáte s vykvétáním části rostlin již v prvním roce pěstování, jde nejčastěji o nevhodně zvolenou odrůdu. Tropické mrkve typu „kuroda“ tvoří v našich podmínkách větší množství „výkvětlic“.
CASCADE F1 má kratší, konické mořeny, které jsou u nás obvykle spojovány s pozdní mrkví na skladování. CASCADE F1 je ale křehká, sladká a šťavnatá. Výborná na letní sklizeň. vysoce vyrovnaná ve velikosti i ve tvaru kořenů. Odrůda výborná i do těžších půd, kde její krátké kořeny nemají tendenci k větvení.
Celer je plodinou citlivou na předčasné vykvétání. Pokud sazenice po výsadbě překvapí období nízkých teplot kolem 5°C, k jarovizaci a následnému kvetení může dojít za poměrně krátkou dobu. Pěstujte proto sadbu celeru po celou dobu předpěstování při vyšších teplotách a nespěchejte s výsadbou. Silné sazenice z lednových výsevů klidně vysaďte až ve druhé polovině května.
ASTERIX F1 je raná a výnosná hybridní odrůda bulvového celeru pro sklizeň s natí i pro podzimní sklizeň pro skladování. Bulva je velmi velká, kulatá, kořenový systém vyrůstá pouze z její spodní části. Hybrid je odolný proti vybíhání do květu a vysoce tolerantní proti septorióze.
Většina dvouletých košťálovin je odolná vůči předčasnému vykvétání, jarovizace u nich probíhá při působení nízkých teplot po delší dobu. Výjimkou je kedluben, který může předčasně vykvést již po několikadenním poklesu teplot k 8 °C.
KREF F1 je velmi raný hybridní kedluben k rychlení i pro celoroční polní pěstování. Bulva je ploše kulovitá, s jemnou a lahodnou vnitřní dužninou. Je odolná proti praskání, dřevnatění i přerůstání. Vegetační doba od výsevu je 75 – 80 dní, doporučený pěstební spon 25 x 25 cm.
Cibule pěstovaná ze semínka je proti předčasnému vykvétání odolná. Optimální výsevní termín je co nejdříve na jaře, běžně se vysévá již v březnu. Problémy někdy bývají s cibulí pěstovanou ze sazečky, zvláště tehdy pokud vysazujete větší sazečku, průměru nad 1,5 cm. Ta je citlivá na jarovizační teploty v rozmezí 5 – 10 °C. Vyhněte se proto tomuto teplotnímu intervalu i při skladování sazečky. Při teplotě kolem 0 °C nebo nad 15 °C jarovizace neprobíhá.
TIP: Za nejjakostnější je považována sazečka o průměru menším než 10 mm. Doba nutná k jarovizaci se u ní i při rizikových teplotách značně prodlužuje.
Citlivá na nízké teploty po vyklíčení je červená řepa. Jarovizace u ní probíhá již při klíčení, pokud se teplota pohybuje v rozmezí 5 – 7 °C. Nespěchejte proto s jejím výsevem, odložte ho klidně až na konec dubna nebo teplý květen. Řepu můžete vysévat i v průběhu celého června. Do podzimu spolehlivě doroste.
BORO F1 je kulatá červená řepa do nepohody se spolehlivým výnosem. Má silný kořenový systém, který jí umožňuje úspěšně přečkat nepříznivé podmínky a sucho. Listy jsou bujné a dobře odolávají listovým onemocněním. BORO F1 je hybrid s výbornou kvalitou dužiny, ta je homogenně tmavě červená, bez viditelných bělavých kruhů. Odrůda je poloraná s vegetační dobou 110 dní. Obrušované osivo, vysévejte na vzdálenost 5 - 7 cm v řádku, abyste již nemuseli jednotit.
