Semínko, které vezmete do ruky je jako malé dítě. Má obrovský potenciál, ale v prvním období svého života je na vás plně závislé. Potřebuje substrát, vodu, teplo, světlo. Všeho však tak akorát. Potřebuje prostě vaši péči, potřebuje hýčkat. Pojďme se podívat, jak zacházet s malými rostlinkami, od semínka až po sazenici připravenou k výsadbě na záhon.

Předpěstování sazenic ve skleníku nebo "za oknem" je vázáno na naše chladnější klimatické podmínky. Některé zeleniny a květiny pocházejí z teplejších oblastí tropů a subtropů, mají delší vegetační dobu a naše kratší bezmrazém období od května do října jim nestačí. Sklizeň by při přímém výsevu na záhon, tak jak je pro ně přirozené v jejich domovině, nebyla uspokojivá. Předpěstování sazenic je v podstatě posunutí vegetačního cyklu teplomilných rostlin do chladných jarních, případně až časných zimních měsíců.

Voda a teplo jsou dva základní faktory, které semínko potřebuje na nastartování fyziologických procesů a na vyklíčení. Třetím nutným faktorem je vzduch, semínko tak jako my potřebuje dýchat. Proto nenakličujeme rostliny přímo ve vodě, ale v substrátu, který zajišťuje příznivý poměr mezi vlhkostí a vzduchem. V prvních stádiích vývoje čerpá semenáček živiny ze zásobních látek obsažených v semeni. Velmi brzy se nad povrchem půdy objeví děložní lístky a opačným směrem, do půdy, se začne vyvíjet kořínek. Malá rostlinka si začíná obstarávat vláhu a živiny ze substrátu a díky chlorofylu v listech startuje fotosyntéza. Rostlinka se stává autonomním organismem.

semenáče papriky

Klíčící rostliny papriky

Podmínky pro klíčení semen jsou pro každý druh specifické. Teplota 25 - 30 ° C je ideální pro klíčení paprik, pro salát je už ale příliš vysoká. Salát má optimum okolo 20 ° C, už při 25 ° C je klíčení nepravidelné. Je proto dobré pečlivě se podívat na sáčky se semínky, kteří máte připravené k výsevu. Piktogramy na zadní straně přehledně informují o termínu i podmínkách výsevu.
První fáze předpěstování sazenic, klíčení potřebuje vlhko a teplo. Až na výjimky v zásadě není potřeba světlo. Umístěte proto misku s výsevem do místnosti v bytě, kde je nejteplejší, může to být koupelna nebo kuchyň. Pozor na výsevy za oknem hlavně z důvodu tzv. "sálavého chladu". Zejména u paprik a celeru, které se vysévají již v únoru, je na okně riziko podchlazení substrátu. Nad ránem, při vnějším mrazivém počasí, může teplota substrátu klesat až k 10 ° C, což je pro klíčící semínka devastující.

Někdo klade na výsevní misku tabulku skla, nebo ji celou dává do igelitového sáčku. Cílem je zajištění dostatečné vlhkosti substrátu. Toto opatření má opodstatnění u nejjemnějších osiv, ve většině případů není nutné.

Semínka se začnou probouzet a nad povrchem substrátu se objeví malý "háček" stonky, který nad povrch vyzvedne děložními lístky. V tomto stádiu "háčkování" je třeba dát semínka na světlo a mírně, o pár stupňů, snížit teplotu. Postupně se nad povrchem substrátu rozvinou děložní lístky rostlinek. Nechte je dorůst a zmohutnět, případně vytvořit první pravý lístek.

"háčkování" semenáčků

Háčkování semenáčků

Tehdy nastává další fáze pěstování - pikýrování, s rozsazením semenáčků na větší vzdálenost. Připravte si malé kontejnery, květináče nebo kelímky od jogurtů. Opět musí mít drenážní otvory. Naplňte je zlehka kvalitním substrátem až po okraj a přebytečnou zeminu shrňte. Pikýrovacím kolíčkem, který může nahradit v menším i dřevěná tužka, opatrně vyzvedněte ze substrátu rostlinky, držíc jejich druhou rukou pod děložními lístky, v oblasti, která se nazývá hypokotyl. Kolíčkem udělejte v substrátu dírku, do které vložte rostlinku. Pouze mírně kolíčkem přihrňte zeminu, nepřitlačujte prsty. Podstatná a druhově specifická, je hloubka vložení. Některé rostlinky se vám totiž v průběhu dosavadního pěstování příliš "vytáhli" a nyní je čas alespoň na částečnou nápravu. Rajčata, papriky a lilky zasaďte hlouběji, tak aby byly děložní lístky těsně nad povrchem substrátu. Salát a celer mohou přijít do substrátu pouze tak hluboko, abyste nezahrnuli "srdéčko" rostlinky - střední část s růstovým vrcholem. Rostlinky je nutné rozsadit tak, aby měly dostatek místa, papriky 8 x 5 až 8 x 8 cm, rajčata až 10 x 10 cm. Salátu, košťálovinám - ranému květáku, kedlubnám, nebo zelí stačí vzdálenost 5 x 5 cm.

sadba košťálovin

Sadba košťálovin - rané zelí

sazenice papriky

Sazenice papriky

semenáčky papriky

Sazenice chilli

Po přepikýrovaní rostlinky opatrně zalijte a na jeden, dva dní umístěte mimo přímého slunečního úpalu, aby se kořeny rozrostly a rostlinky "ujaly". Rostoucí sazenice polévejte tak, aby zemina mezi zálivkami občas proschla. Jen tak zajistíte dostatečný přísun vzduchu ke kořenům a zabránit tomu, aby začaly odehnívat. Kořenové špičky musí být po celou dobu pěstování bílé, v plném růstu. Jejich zahnědnutí je nejčastěji znakem zahnívání z přemokření.
Správně předpěstované sazenice mají být pevné a kompaktní, druhově specifické.

sazenice rajčat

Kompaktní sazenice rajčat

Padání klíčících rostlin je nejčastějším poškozením mikrobiálního původu, které může vaše výsevy zdecimovat. Kořenový krček klíčících rostlin vodnatí, postupně hnědne a rostlinky "padají", odumírají. Infekce se šíří lokálně, z jednoho centra do nejbližšího okolí. Podporují ji nedostatek světla, nadbytek vláhy, vysoké teploty a příliš zahuštěný výsev. Nevysévejte příliš hustě, rostlinky při pikýrování rozsaďte na větší vzdálenost a nechte substrát občas mírně proschnout. Používejte sterilní nebo semisterilní substráty. Tepelná dezinfekce substrátu se dá dělat i v domácích podmínkách, substrát musí být zahřátý na teplotu cca 100 ° C po dobu přibližně půl hodiny. V případě výskytu ohnisek padání pomůže chemická ochrana - přípravek Previcur.

Pěstování "za oknem" je mnohdy nutností, pro vaše rostlinky ale nutností nejméně vhodnou. Pokud máte skleník, i když nevytápěný, přeneste do něj vaše sazenice, jakmile to počasí dovolí. Staří zahradníci využívali na předpěstování sazenic pařeniště, do kterých se nastlal a našlapal chlévský hnůj. Nejlepší na tento účel je hnůj koňský. Při jeho rozkladu se uvolňovalo teplo, které pařeniště vyhřívalo. Při nepříznivém počasí se pařeništní okna ještě zakrývala "stínovkami" z rákosu, nebo nověji z polystyrenu. Pařeniště je náročné na přípravu i na práci, pravidelně se musí podle počasí větrat nebo zakrývat a vyžaduje každodenní péči. Pokud máte hnůj, prostor a čas, pařeniště je pro vaše malé rostlinky optimálně.
TIP
Máte přístup ke klasickým hranatým balíkem slámy? Můžete si z nich vybudovat jednoduché mobilní pařeniště. Balíky slámy poskytují výbornou izolační vrstvu. V květnu, po výsadbě sazeniček na pole můžete využít slámu jako přírodní mulč do vaší zahrady.

Majoránka - má velmi drobné semínka, které vysejte jen na povrch substrátu nebo jemně zasypte prosátou zeminou. Malé rostlinky jsou velmi jemné, pikírujte jejich ve svazečku po cca 5 sazenicích. Můžete vyset i přímo do kelímků a dopěstovat sazeničky bez pikýrování.

Cukety a dýně - tvoří kůlové kořeny a nemají rády přesazování. Vysévejte je proto přímo do květináčků a nepikýrujte. Semena jsou velké, rychlé klíčí i rostou, na předpěstování sazenic stačí 3 týdny.

Cibule se většinou vysévá přímo na záhon. Obří španělské cibule ale můžete předpěstovat z únorových výsevů podobně jako pórek. V Anglii je zvykem pěstovat i běžnou cibuli z předpěstované sadby, kdy se vysévá 3 - 5 semen do jedné buňky sadbovače.

Rajčata nevysévejte příliš brzy, stačí v druhé polovině března. 60 dní je pro předpěstování sazenic dostatečná doba.

Skleníkové okurky (hadovky) klíčí rychle. Výborně reagují na výsev v hrubém agroperlitu, odkud je opatrně přepikýrujte do květináčů se zeminou. Semena můžete vysít i přímo do květináčů.


Pro teplotu při předpěstování sadby platí zásada - čím kratší den a nižší intenzita světla, tím nižší teplota. Při prodlužujícího se dny a vyšší intenzitě světla můžete teplotu zvýšit. Dlouhé a "vytaženy" rostlinky způsobuje právě disproporce mezi nedostatkem světla a vysokou teplotou. I když se vám zdá, že je za oknem slunce dostatek, jeho intenzita je na jaře podstatně nižší než v letních měsících.

Hlavně nezapomeňte i při předpěstování sazenic používat "zdravý selský rozum". Ono to až taková věda není, sazenice pouze vyžadují vaši každodenní péči. Na jaře se prostě na dovolenou nechodí. I když - teď nám žádná dovolená nehrozí...

Váš Peter Gajdoštin