Osud si někdy krutě zahraje nejenom s lidmi, ale například i se zeleninami. Objevení Nového Světa bylo obrovskou příležitostí na obou stranách oceánu. Evropští osadníci osídlovali prérie Ameriky a vytlačovali původní obyvatelstvo. Americké plodiny – rajčata, fazole, tykve, i brambory naopak osídlovaly Evropu a vytlačovaly původní plodiny. A slitování nebylo na jedné ani na druhé straně. Pořádky, které platily po staletí, byly rozmetány. Pastinák je exemplárním příkladem plodiny, která na objevení Ameriky krutě doplatila. Pěstoval se v Evropě po staletí, jeho kulturní stopy najdeme v starověku i středověku. Bílé řepovité kořeny pastináku se výborně uchovávaly a byly důležitou složkou potravy v zimním období. Brambory a mrkev jej ale úplně vytlačily. Až tak, že dnes je u nás pastinák považován za „méně známou zeleninu“.
Konzumní částí pastináku jsou aromatické kořeny nasládlé chutě. Obsahují až dvojnásobné množství cukru než mrkev a vyznačují se vysokým obsahem draslíku (močopudný účinek). Éterické oleje kořenů příznivě působí na nervovou soustavu a zlepšují trávení. Sušená semena se někdy využívají jako koření, v čajových směsích působí proti nadýmání.
Pastinák se vzhledem podobá kořenové petrželi. Kořen od petržele rozlišíte podle „hlavy“ – ta je u petržele vypouklá, u pastináku má po obvodu val a růstový vrchol je posazen níže.
"Hlava kořene" pastináku má typický val.
Petrželi podobné jsou i nároky na pěstování. Pastinák je pěstitelsky nenáročnou plodinou druhé tratě. Vyhovuje mu vlhčí prostředí, daří se mu i ve vyšších polohách, dokonce snáší i mírné zastínění. Vyžaduje hluboké hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu, čerstvé hnojení působí nepříznivě na skladovatelnost. Vzhledem k větším kořenům perfektně reaguje na pěstování na hrůbcích. Na rozdíl od petržele netrpí pastinák rzivostí kořenů.
KAMO je výnosný pastinák pro přímý konzum, konzervaci, sušení i pro dlouhodobé skladování. Kořen je středně dlouhý, kónický, bělavé barvy s vysokým obsahem aromatických látek. V našich podmínkách nevymrzá a kořeny lze sklízet i následně v jarním období. Vegetační doba je 160 ─ 180 dní.
Vy co zahradničíte to víte. Když vytáhnete kořeny pastináku (ale i mrkve či petržele) v mokrém podzimu ze země, jsou od hlíny. Prostě nevypadají jako "fotky ze žurnálu". Když fotím, téměř všechny fotky zde jsou z mojí provenience, musím kořeny, plody nebo bulvy, omýt, očistit a naaranžovat. Aby prostě vypadly lákavě a "k sežrání". Mnohokrát mám ale chuť vyfotit je takové jaké jsou, špinavé ale krásné ve své podstatě. Jsou to moje modelky a holt, takto vypadají bez makupu.
Váš Peter Gajdoštin
