Účinná léčivka na jaterní problémy
Svojí mohutností a dekorativností má ostropestřec mariánský dominantní postavení mezi léčivými bylinkami. Je obrem nejen velikostí, ale i léčivými účinky. Používá se hlavně u všech druhů chorob jater, na podporu tvorby a vylučování žluče a na obnovu jaterní tkáně. Droga pomáhá při poruchách krevního oběhu, při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, příznivě působí na onemocnění srdečního a oběhového systému, pomáhá při migrénách.
Největší oblibě se ostropestřec těšil v 16. století. Poté se na něj trochu pozapomnělo a teprve v poslední době je mu opět věnována velká pozornost. Ze semen se totiž získává tzv. silymarin – soubor účinných látek, zejména flavonolignanů. Silymarin vede ke zlepšení metabolismu jaterní buňky, stabilizuje její buněčné membrány, podporuje regeneraci jaterní tkáně a je výrazným antioxidantem - odstraňuje volné radikály.
Důležitou funkcí jater je schopnost zneškodňovat nepotřebné látky nebo škodliviny jako jsou např. chemické přídavky potravin, léky, alkohol, ale i toxické látky z hub či virové infekce. Silymarin je v tomto boji pro játra výborným pomocníkem. Podněcuje syntézu bílkovin a tak podporuje regeneraci poškozených jaterních buněk. Významná je i regulace spotřeby glutathionu, který je velmi důležitý pro detoxikační procesy. I když je silymarin bezpečný, nedoporučuje se podávat dětem do pěti let. Rovněž není určen pro těhotné a kojící ženy. Ještě než se rozhodnete tento doplněk užívat, ujistěte se, zda neužíváte lék se silymarinem, který Vám předepsal Váš lékař. Současným užíváním léku i doplňku stravy by mohlo dojít ke zbytečné kumulaci v těle.
Ostropestřec mariánský pochází ze středomořských teplých oblastí a u nás roste především na zahrádkách. Je to statná bodlákovitá rostlina, v našich podmínkách roste jako jednoletá bylina, s červenofialovými květy a tuhými bíle skvrnitými ostnitými listy. Dorůstá výšky 1 až 1,5 m. Světlefialové až purpurové květy kvetou v červnu až srpnu. Semena, která jsou zdrojem silymarinu jsou šedohnědé nažky s bílou chocholkou, které se sbírají krátce před úplným dozráním, což bývá koncem léta.
Vyséváme mezi 15. březnem a 25. dubnem, když teplota půdy dosáhne min. 5°C. Brzká jarní setba se doporučuje v oblastech se sušším podnebím a nižším celoročním úhrnem srážek. Pozdější jarní setí, dubnové, je vhodnější v oblastech s vlhčím podnebím a intenzivnějšími srážkami. Vyséváme do sponu 50 x 20-30 cm. Porost, hlavně v prvních růstových fázích, okopáváme. Dozrávání nažek signalizují bíle chocholky, které se objevují v horní části úboru. V průběhu dozrávání se mění barva listenů úboru ze zelené na hnědou a barva oplodí nažek ze zeleno-fialové na tmavě hnědou. Zralé nažky z úborů vypadávají na zem, nebo je vyzobávají ptáci. Zralé úbory odstříháváme zahradnickými nůžkami. Nezapomínáme na kožené rukavice, abychom se neporanily ostny. Vyčištěné nažky sušíme v tenké vrstvě na větraném místě ve stínu. Semeno je olejovité, oplodí hořké chutí a téměř bez zápachu.
Doporučení
Chceme-li připravit čaj z ostropestřce je vhodné semena nejprve rozdrtit na prášek. Složky silymarinu se (pro svou horší rozpustnost ve vodě) vyluhují do čaje jen málo. Pro lepší vstřebání je vhodné podání s jídlem nebo po jídle. Během užívání silymarinu nepijte alkohol.