Letní tykve je souborné označené skupiny tykví, jejichž společným znakem je konzumace mladých, křehkých plod utržených několik dní po opylení. Patří sem u nás nejznámější cukety, ale i patizony, v USA populární“straightnecky“ a „crooknecky“ (u nás spíš známé jako okrasné tykve kačenky). Odrůdy této skupiny patří převážně do druhu tykev obecná (Cucurbita pepo L.). Jejich plody dorůstají ve stádiu plné zralosti značných velikostí, nejlepší jsou ovšem mladé, jemné a křehké. Tato skupina se vyznačuje opakovanou (remontantní) plodností. Pokud pravidelně sbíráte mladé plody, rostlina stále kvete a tvoří plody nové. Když ale plody pravidelně netrháte a necháte je na rostlině dozrát, zůstanou na rostlině 2 – 3 velké plody a ty další zakrní, nevyvíjí se a postupně zahnívají.Každá rostlina má snahu se reprodukovat, soustředí všechnu svoji sílu a energii na semena vyvíjející se v dozrávajících plodech a ty další, které by již nezvládla vyživit „obětuje“. Když z rostliny tyto velké plody odstraníte, trvá obvykle 2- 3 týdny než se u ní obnoví hormonální rovnováha a začne opětovně nasazovat mladé plody.
V Itálii jsou největší lahůdkou jednodenní malé plody cuket ještě s květní korunou.
• Letní tykve mají převážně keříčkovitý typ růstu a vyznačují se vysokým výnosem z jednotky plochy. Pro potřeby čtyřčlenné rodiny bohatě stačí 2 – 3 keříčky cuket nebo patisonů.
• Všechny tykve jsou odolné k plísni okurkové. Skvrny a bílé povlaky, které se na listech můžou ke konci vegetace objevit, způsobuje antraknóza nebo padlí.
• Stopky listů i listové žilky tykví z rodu C. pepo mají na povrchu dužnaté, ale tuhé ostny, které škrábou. Rostlina se jimi brání proti „vetřelcům“. Košile s dlouhými rukávy je při sběru tykví v parném létě výhodou.
