Jsou zeleniny, které rostou samy. A pak jsou ty, o které se musíte starat od rána do večera. Paprika patří mezi ty druhé. "Slečny papriky" je třeba hýčkat a na noc jim ještě zazpívat ukolébavku. Této u nás tradičně skleníkové kultuře prospívá globální oteplování posledních let, její pěstování na záhonu se posouvá z Jižní Moravy dále na sever.

Papriku není potřeba představovat, zahrnuje širokou škálu odrůd od drobných ostrých chilli přes jalapeno, alma papriku, kvadratické a jehlancovité papriky, kapie, obří papriky LAMUYO až po papriku kořeninové. A to nezmiňujeme u nás téměř neznámé typy serrano, poblano, shishito ... Paprika se pěstuje po celém světě a je těžko si představit, že se z Ameriky začala rozšiřovat pouze před několika sty lety. Ano, i paprika patří tak jako rajčata, brambory, dýně, kukuřice či fazole mezi zeleniny Nového Světa. Je ale příjemné žít v naší době a mít všechny tyto plodiny na zahrádce a na talíři. Ty záhony časného středověku musely být bez nich mnohem chudší...

Mít krásný a zdravý, plně plodící porost papriky není jen tak. Paprika je náročná teplomilná plodina. Vyžaduje teplo od klíčení přes pěstování až po období sklizně. Během svého vývoje nemá ráda střídání teplých a studených období, ani výraznější výkyvy teplot v průběhu dne. Pojďme se v jednoduchých dvaceti a jednom kroku podívat na to, jak při pěstování paprik, těchto náročných slečen, uspět.

1) Pro výsev použijte kvalitní výsevní substrát s pH upraveným v rozmezí 6 - 8. Podmínkou je nižší obsah živin, pro klíčení a předpěstování paprik jsou nevhodné substráty zasolené nebo kyselejší. Rostliny v nich jsou často nevyrovnané a chlorotické. Můžete použít i hrubý Agroperlit.

2) Nevysévejte příliš brzy, druhá polovina února a začátek března jsou optimální. V této době je již delší den a více světla, což malým rostlinkám prospěje. Vyseté semínka zasypte několikamilimetrová vrstvičkou jemně přeosátého substrátu.

3) Po vysetí udržujte substrát přiměřeně vlhký. Papriky potřebují ke klíčení vysoké teploty, optimum je 26 - 30 ° C. V bytě se tyto teploty těžko dosahují, zkuste se jim proto alespoň přiblížit. Pro klíčení paprik je důležitá teplota, světlo je až do objevení se děložních lístků druhořadé.

4) Když se začnou objevovat děložní lístky, snižte teplotu na 20 - 22 ° C přes den a 14 - 16 ° C v noci. Pokud jste vyseli řídčeji, nechte semenáčky papriky před rozsazováním zesílit.

5) Když začínají rostlinky tvořit první pravý lístek, můžete pikýrovat. Rostliny potřebují dostatek prostoru, květináče o průměru 6 - 8 cm jsou optimální. Můžete si vypěstovat i tzv. prostokořennou sadbu, když přepikýrujete rostliny do bedniček s vrstvou substrátu 6 - 7 cm.

6) Dopřejte rostoucím sazenicím dostatek světla a teploty přibližně 22 ° C v přes den a kolem 15 ° C v noci. Při zamračeném počasí teplotu snižte.

7) Rostoucí rostlinky polévejte opatrně, optimálně 2 - 3 x týdně. Papriky nemají rády přemokření a zemina musí mezi poléváním občas proschnout.

8) Zdravá sazenice připravena na výsadbu má být pevná, nepřerostlá, s prvními nasazenými květními poupaty. Pokud se stane, že jste nuceni vlivem nepříznivého počasí vysazovat sazenice přerostlé, otrhejte nejdříve všechny kvetoucí květiny včetně malých plodů. Rostlina musí před založením plodů dostatečně zmohutnět, aby ji tyto příliš nevysilovaly. Sazenice týden před výsadbou na záhon otužujte.

9) Pokud máte vytápěný skleník, můžete do něj vysazovat papriku již v druhé polovině března. Do studeného skleníku vysazujte v druhé polovině dubna. Když musíte pěstovat v krytých prostorách více plodin, dejte papriku doprostřed a rajčata do průvanu, na kraj ke dveřím.

10) Na vnější záhon vysazujte až po zmrzlých v polovině května. Pro papriku vyberte na zahradě plně osluněné a chráněné místo se záhřevnou polohou a půdou bohatou na humus i živiny, optimálně s neutrální půdní reakcí. Studené, těžké půdy nemá paprika ráda. Pokud ale této plodině zajistíte dostatek vody, kterou potřebuje, můžete ji pěstovat i na vysloveně lehkých a písčitých půdách.

11) Papriku zařaďte v osevním postupu jako plodinu druhé tratě, před výsadbou půdu pohnojte průmyslovými hnojivy s obsahem mikroprvků a poměrem hlavních živin 1,2 N: 1 P2O5: 1,4 K2O.

12) Paprika pozitivně reaguje na nastlání půdy mezi rostlinami černou netkanou textilií. Tato brání prorůstání plevelů a zlepšuje prohřátí půdy.

13) Rostliny vysaďte do řádku tak, abyste jim mohli poskytnout v průběhu vegetace oporu. Paprika má tzv. dichotomické větvení (rozdvojení výhonů) a bez opory se mohou jednotlivé větve zatížené dozrávajícími plody vylamovat. V řádku zatlučte kolíky a rostliny k nim postupně, jak rostou, vyvazujte podélně nataženými provázky.

14) Plevele ubírají rostlinám živiny, stíní je a vytvářejí prostředí vhodné pro rozvoj nemocí. Udržujte proto porost paprik čistý. Při okopávání nezapomínejte na to, že papriky koření mělce a hlubší překopání může poškodit kořeny. Papriky potřebují dostatek vzduchu v půdě a nesnášejí půdu utlačenou. Snažte se proto při kultivaci, ošetřování i při sklizni našlapovat co nejméně do kořenové zóny rostlin.

15) Paprika má značné nároky na vodu v průběhu celé vegetace. Mezi jednotlivými závlahovými dávkami ale nechte půdu dostatečně proschnout, aby ke kořenům mohl vzduch. Na těžších půdách a při mulčování černou netkanou textilií poškozuje přemokření rostliny výrazněji než nedostatek vláhy.

16) Optimální teplota pro pěstování papriky ve skleníku je 24 - 28 ° C přes den a 16 - 20 ° C v noci. Při vyšších teplotách větrejte, nezapomínejte ale na to, že paprika nesnáší průvan.

17) Jemné listy paprik bývají často napadané mšicemi a sviluškou chmelovou. Prohlížejte proto pravidelně své rostliny a v případě zjištění napadení zareagujte co nejdříve. Mšice škodí nejen přímým sáním na rostlinách, současně mohou přenášet nebezpečné virózy. K jejich potlačení se používají selektivně aficidy, olejové preparáty nebo biologická ochrana prostřednictvím mšicomarů.

18) Novým škůdcem paprik posledních let je roztočík široký (Polyphagotarsonemus latus). Napadá růstové vrcholky i listy, které jsou deformované, žloutnou až bronzovatějí. Nejtypičtějším poškozením plodů je jejich matný povrch až jemná korkovitost způsobena sáním predátora. Ochrana zatím není vypracována, chemická ochrana proti svilušce chmelové ale podle pozorování praktiků snižuje i populaci tohoto škůdce.

19) Plody paprik lze sklízet v tzv. technologicky zralosti (zelené, botanicky nedozrálé) nebo v zralosti botanické - plně vybarvené podle odrůdy červené, žluté nebo oranžové barvy. Vždy ale sklízejte plody, které jsou dostatečně narostlé a vyzrálé. "Podtržené" plody mají tenčí stěnu a po sklizni rychle vadnou.

20) V období sběru plodů se musíme vyvarovat vysoké vzdušné vlhkosti v skleníku či foliovníku. Ta je hlavní příčinou rozvoje nemocí v místě ran po odlomených plodech. Po sklizni intenzivně větrejte až do doby, než dojde k zacelení posklizňových ran. Pravidelně odstraňujte z porostu rostlinné zbytky - polámané listy nebo větve po sklizni, které mohou být příčinou šíření nemocí.

Dodržet do detailu všech dvacet zde popsaných doporučení asi není možné. Mohou vám ale někdy pomoci odpovědět si na otázku, proč vaše papriky nerostou a neplodí tak, jak by bylo optimální. Ale nebojte se, příroda nezná 100% a také ideální porost paprik je něco, k čemuž se můžete blížit ale nikdy ho nedosáhnete. Ale netruchlete, protože na závěr máme pro vás ještě jednu informaci.

21) Vaše papriky bohužel nejsou nesmrtelné. První silnější mráz je zničí. Ale to už většinou přinesly dostatečnou úrodu a způsobily hodně radosti.

Váš Peter Gajdoštin