Uvařte si z dobromyslu odpolední čaj, celkově vás zklidní a navodí příjemnou atmosféru, vždyť dobromysl, to je vlastně dobrá mysl.
Dobromysl obecná (Origanum vulgare), vytrvalá bylina z čeledi hluchvkovité, byla v dávných dobách opředena pověstmi - chránila člověka před čarodějnicemi a zlými duchy, sekáčům se přidávala do jídla, protože údajně chránila před uštknutím jedovatými hady. Hippokrates doporučoval dobromysl na posílení nervů, abatyše Hildegarda při malomocenství a Mattioli ke zvýšení tvorby žluče a proti křečím. Dnes se používá v lékařství pro své protizánětlivé a aseptické účinky, uvolňuje svalové křeče a působí jako antidepresivum. Podle přírodních lékařů je vhodným specifickým lékem pro uklidnění, neboť prý plně nahradí kozlíkové kapky nebo výtažek z chmele. Zevně se uplatňuje jako protizánětlivé kloktadlo, k inhalacím, do posilujících koupelí a jako prostředek proti lišeji a jiným kožním infekcím.
Tato bylina je však hlavně využívána v kuchyni jako koření pod názvem oregáno, kterým se dochucují jídla ve francouzské a italské kuchyni.
Dobromysl řecká - řecké oregáno (Origanum heracleoticum), tzv. „zimní majoránka“ je vytrvalá rostlina vhodná na skalky, suché zídky nebo do volných trvalkových výsadeb. Tvoří kompaktní, vzpřímené nebo poléhavé keříky vysoké cca 30 cm. Má ráda písčitohlinitou alkalickou půdu. Vyhovuje jí slunné a chráněné stanoviště, ale snáší i polostín a stín. Je velmi aromatická.
TIPY:
Vyséváme v březnu, předpěstované sazenice vysazujeme v květnu až červnu do sponu 50 x 40-50cm. Na zimu seřežeme na výšku 5-7 cm.
Dobromysl je hojně navštěvovaná včelami, motýli i čmeláky. Tvoří nedílnou součást "živé zahrady".
Sbírá se kvetoucí nať, nejlépe při slunečném počasí v červenci a srpnu. Doporučuje se však i sběr krátce před květem. Suší se ve svazečcích ve stínu nebo umělým teplem při teplotách do 40 °C. Správně usušená droga je tmavozelená, voní příjemně a chutná hořce kořenně, na jazyku zanechává stahující pocit.
