Zachutnali vám velké bílé čekankové puky, které jste si koupili v obchodě? Stejné si můžete vypěstovat sami na zahrádce, respektive ve sklepě. Získání puků je totiž procesem dvoufázovým. Prvním krokem je vypěstování kořenů. Vysejte v květnu do hluboko propracované půdy s pH minimálně 5,5. Rozteč řádků zvolte od 30 do 50 cm. Po vzejití vyjednoťte na 10 – 15 cm. Kořeny skliďte v září až v říjnu, když dosáhnou síly
3,5 – 4,5 cm. Z 1 m2 lze sklidit cca 2,5 kg kořenů. Po seříznutí listů na 2 – 3 cm skladujte kořeny až do rychlení při teplotě 1 – 2°C a vysoké vzdušné vlhkosti.
Čekanka se na rozdíl od všech ostatních rychlených zelenin rychlí ve tmě a navíc ji postačí nízké teploty. Ke konzumaci slouží světlý pupen, který vyrůstá bez přístupu světla z vrcholu kořene. Pro rychlení je optimální vysoká vzdušná vlhkost - až kolem 95 %, proto je dobrý sklep ideálním místem. Navýšením teploty se doba rychlení zkrátí, při 5 ºC se puk vyvíjí 2 měsíce, při 18 až 22 ºC jen tři neděle až měsíc. Příliš vysoká teplota a světlo ale způsobují hořknutí puků. Doma můžeme puky rychlit v černém foliovém pytli, bedýnce vystlané folií, kbelíku či plastovém kontejneru. Na dno nalijete cca 10 cm vody. Do prostoru vedle sebe naskládejte kořeny a prosypte zeminou, pískem nebo rašelinou. Prostor nad hlavami kořenů zůstane volný pro prorůstání puků. Čekanku lze rychlit také ve skleníku, s kořeny zapuštěnými do záhonu. Porost ale musíte zatemnit.
Čekanka dušená na másle je jednoduchým receptem, který dá nejlépe vyniknout její lahodné chuti s jemnými hořčinami.
Čekankové puky rozkrojte podélně na polovinu a v jedné vrstvě naukládejte do hrnce. Mírně podlijte vodou. Na puky natenko položte plátky másla a posolte. Duste pod pokličkou, pokud puky nezměknou. Dochuťte pár kapkami citrónu, můžete přidat špetku muškátového oříšku.