Šťavnaté, sladké a aromatické. Lahodné a plné chuti. Taková jsou rajčata, která si utrhnete v létě na své zahradě. Aby byla srpnová úroda bohatá a rostliny plodily co nejdéle, je čas začít jednat už dnes. Ještě stále je na výsev semínek, rajčatová sezóna začíná.

Pár rostlin rajčete najdete na každé zahrádce. Často i na balkonech a terasách panelových domů. V Čechách je odhadem ke dvěma milionům pěstitelů rajčat, těch zkušených statisíce. Proto je řadit těžko. Ale možná v naší kuchařce, rozdělené přehledně do měsíců, a sepsané v stručných bodech najdete odpověď na problém, který vás při pěstování této chutné zeleniny trápí. Přizpůsobte si naše rady vaší geografické poloze, klimatické podmínky Jižní Moravy a Vysočiny se skutečně liší.


ÚNOR
1) Je čas na nákup semen. Pozorně čtěte informace na sáčcích s osivem. Rozlišujte rajčata kolíkové a keříčková. Registrujte různé barvy a typy - klasickou velikost, třešňová, datlová, bifteková, papriková ... Pokud vyberete pro vás nevhodnou odrůdu, na nápravu uprostřed léta už bude pozdě. Pokud jsou informace na sáčku nedostatečné, poraďte se s prodejcem, případně si dohledejte informace na internetu.

2) Na výsev je ještě brzy. V únoru vysévejte pouze tehdy, pokud máte skleník, do kterého můžete dát rajčata už v průběhu dubna.

BŘEZEN
3) Polovina března je vhodným termínem pro výsev semen rajčat. Neuděláte chybu, pokud budete vysévat až na Josefa. 50 - 60 dní je na předpěstování sazenic dostatečná doba. Příliš časné výsevy mají za následek vytahování se rostlin, se kterými se při výsadbě špatně manipuluje. Když vysejete do konce března, stále jste „v termínu“.

4) Vysévejte do kvalitního výsevního substrátu, jeho vrstva ve výsevní bedýnce nemusí být vysoká, stačí 5 cm. Každá výsevná miska musí mít na spodku dírky - odtokové otvory, kterými po zalití odteče přebytečná voda. Větší množství osiva můžete vyset "naširoko", menší partie do řádků. Nezapomeňte výsev označit názvem odrůdy nebo číslem, ke kterému máte napsanou, a dobře uloženou, legendu. Nevysévejte semínka nahusto, vzdálenost by měla být cca 1 cm v řádku.

výsev

Můžete vyset i do květináčků, vyvýšená hrana brání pomíchání semínek mezi sebou.

5) Výsevy dobře zalijte a umístěte na místo s teplotou 20 - 25 ° C, na prvních pár dní nakličování semena nepotřebují světlo. Pozorně výsevy sledujte a když začnou klíčící rostlinky "háčkovat" – objeví se háčky hypokotylů, které vynesou nad povrch podlouhlé děložní lístky, přemístěte výsevní misky na prime světlo a snižte teplotu na 16 - 18 ° C. Nechte rostliny zesílit a pikýrujte až tehdy, když se objeví první pravý lístek.

odrůda TAMINA

Některé odrůdy rajčat mají celokrajný, tzv. "bramborový list". Je to např. odrůda TAMINA nebo STUPICKÉ POLNÍ RANÉ.


DUBEN
6) V minulosti se pikýrovalo do bedýnek na vzdálenost 8 x 8 až 10 x 10 cm, výsledkem byla tzv. "trhaná" nebo prostokořenná sadba. Taková sadba trpí ale podstatně více přesazovacím šokem. Na pikýrování si proto připravte větší květináčky nebo kelímky, optimálně takové, které zajistí vzdálenost mezi rostlinami 10 x10 cm. Naplňte je kvalitním zahradnickým substrátem a rostlinky přepikýrujte tak, že je ponoříte až po děložní lístky. Semenáčky mají hypokotyl často dlouhý 3 – 5 cm, prostě je „utopte“ a hypokotyl ponořte do květináčku.

7) Květináče s rostlinami umístěte do skleníku, pařeniště ale za okno tak, aby měly co nejvíce světla. Optimální teploty pro předpěstování jsou 18 -20 ° C přes den a 12 - 15 ° C v noci. Při zamračeném dni se snažte teplotu o 2 - 4 ° C snížit. Příčinou "vytahování se" sazenic je vždy disproporce mezi teplem a světlem - vysoká teplota při nízkém světelném požitku.

8) Sazenice zalévejte 2 - 3 x týdně. Mezi jednotlivými zálivkami nechte substrát v květináči částečně proschnout, pouze tak dosáhnete silné sazenice se zdravými kořeny. Trvalé provlhčení substrátu má často za následek odehnívání kořenů.

9) Vyberte pro rajčata záhon s kvalitní hlinitou až hlinitopísčitou půdou, s dostatečným množstvím humusu. Rajčata jsou plodinou první tratě - můžete k nim hnojit chlévským hnojem nebo dobře rozloženým kompostem. Nepěstujte na záhonech, kde jste v minulém roce pěstovali brambory, rajčata nebo lilky. Rajčata po rajčatech by měly přijít optimálně až po 4 letech.

10) Ve druhé polovině dubna můžete v teplejších oblastech vysazovat rajčata do krytých prostorů skleníků a fóliových krytů.

KVĚTEN
11) Začátkem května začněte s otužováním sazenic. Přes den je přivykejte na vnější podmínky - vyneste bedýnku s květináči ven, během chladných nocí ji schovejte do skleníku. V prvních dnech se vyvarujte přímého slunečního svitu, tkáně listů pěstovaných v interiéru či ve skleníku jsou jemnější a slunce je může popálit. Postupně nechávejte rostliny venku déle, těsně před výsadbou i v průběhu noci.

12) Optimální sazenice rajčat je kompaktní, zdravá a může mít základy prvního květenství případně i první mladé plody. Sadba by neměla být přerostlá, vytažená, s dlouhými internodií způsobenými špatnými světelnými podmínkami v čase předpěstování.

sazenice rajčat

13) S výsadbou sazenic nespěchejte, počkejte až pomine nebezpečí posledních jarních mrazíků. Sázejte 3 - 4 rostliny na m2, spon zvolte podle opor, které k rostlinám budete dávat. Je lepší vysadit o týden později než jeden den před mrazem, který může všechnu vaši mnohatýdenní snahu zmařit.

14) Rajčata snadno vytvářejí adventní kořeny ze stonku. Využijte toho tehdy, když máte přerostlou sadbu. Nebojte se zasadit ji hlouběji a zahrnout část stonku i se spodními listy zeminou.

ADVENTIVNÍ KOŘENY NA STONKU RAJČAT

15) Sázejte rajčata "na vodu". Vykopejte jamku, raději hlubší než mělčí, položte do ní rostlinu a zahrňte ji do 2/3 zeminou. Naplňte jamku vodou a počkejte až vsákne. Zalijte ještě jednou případně dvakrát podle vlhkosti půdy. Po vsáknutí vody zasypte suchou zeminou. Minimálně týden už nezalévejte. Vrchní suchá vrstva zeminy zabrání vypařování a rostliny, které mají kořeny ve vlhku se rychle ujmou.

ČERVEN
16) Když vaše rostliny zakoření a začnou růst, poskytněte jim vhodnou oporu - tyčky nebo provazy natažené z připravené konstrukce. Dnes se často používají kovové spirály, do kterých se rostlina rajčete vpletete. Jsou výborné, často ale mají problémy se stabilitou a trpí vyvrácením se, hlavně když je rostlina plně obalena těžkými plody.

17) Jednoduchou a stabilní konstrukci pro rajčata si doma připravíte ze železné tyčoviny tloušťky 8 mm, kterou v prostředku ohnete do oblouku kolem pařezu nebo jiného kulatého předmětu. Při délce tyčoviny 4 metry získáme oblouk vysoký 180-190 cm, který je pro rajčata ideální. Rajčata vysaďte do sponu 70 x 70 nebo 60 x 60 cm. Přes úhlopříčky zapíchněte vždy k 4 rostlinám dva železné oblouky kolmo na sebe. V prostředku je svažte provázkem, získáte tak stabilní konstrukci, kterou nevyvrátí vysoká úroda plodů ani silný vítr. Na podzim oblouky uložte do kůlny, můžete je využívat mnoho let. Železo na povrchu zreziví, což ale rostlinám nijak neškodí.

KONSTRUKCE ZE ŽELEZNÝCH OBLOUKŮ

18) I vaše rajčata je třeba okopávat a odplevelovat. Pokud si chcete tuto náročnou činnost usnadnit, můžete rostliny vysadit na záhon nastlané černou netkanou textilií. Ekologickou a velmi účinnou alternativou je nastlání půdy mezi rostlinami slámou.

nastlání slámou

19) V průběhu vegetace u tyčkových rajčat odstraňujte boční výhony - zálistky. Vylamujte je rukou v co nejranějším stadiu, kdy jsou křehké a mají velikost 5 - 10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.

20) Rajčata mají hlubší a silnější kořenový systém než jejich příbuzní – papriky, nebo lilky. Díky němu jsou schopny pořídit si živiny a vláhu z větší hloubky a z větší plochy. Rostliny rajčat proto dokáží lépe saturovat občasné výpadky ve vaší péči.

ČERVENEC
21) Rajčata potřebují v půdě rovnovážný poměr mezi vláhou a vzduchem. Nejen sucho, ale i přílišné přemokření jim může škodit. Zalévejte proto jednou za několik dní vyšší dávkou vody, každodenní zvlhčování vrchní vrstvičky půdy je neefektivní. Po polití se přesvědčte, jak hluboko jste půdu provlhčili, vláha se musí dostat až do efektivní vrstvy kořenů rostlin.

22) Podle možnosti polévejte podmokem, abyste co nejméně navlhčil listy rostlin. Dlouhodobé ovlhčení listů je rizikové z hlediska šíření houbových chorob, hlavně plísně bramborové. Pokud musíte zalévat shora, zalévejte za slunečného dne dopoledne, aby slunce listy co nejrychleji vysušilo.

23) Suchá hniloba špiček plodů je v posledních horkých létech velmi častou poruchou vývoje plodů rajčete. Příčinou je relativní nedostatek přijatelného vápníku. Prevencí je hlavně udržování vyrovnané vlhkosti půdy. Při velmi vysokých teplotách ale rostlina není schopna kořeny vápník z půdy přijímat, dokonce ani když je ho v půdě nadbytek. Tehdy pomáhá pouze postřik vápenatými hnojivy na list. Začněte tehdy, když jsou první plody cca 2 cm velké, postřik opakujte 2 - 3 x v 10 denních intervalech. Napadené plody zavčas odstraňte.

suchá hniloba plodů

24) Rostliny částečně prosvětlete. Odstraňte spodní listy, které se dotýkají půdy. Můžete odstranit i několik vyšších listů až po právě dozrávající vijan. Přílišné odlisťování ale rostlině neprospívá - listy jsou fotosynteticky aktivní částí rostliny, zajišťují ochranu plodů před slunečním úpalem a současně odpařováním vody ze svého povrchu rostlinu ochlazují.

25) Rajčata jsou samosprašná, blizna varleti je v květu obklopena prašníky. Problémy s opylením a nasazováním plodů se mohou vyskytnout za vysoké vzdušné vlhkosti a vysoké teploty ve skleníku. Výsledkem jsou malé, tzv. partenokarpická plody bez semen a s minimem dužiny. Pokud se setkáte s problémy s nasazováním plodů, nejjednodušším "lékem" je průvan nebo občasné poklepání na rostlinu - uvolněný pyl se tím dostane na bliznu květu.

SRPEN
26) Stáčení listů rajčat není nemocí ale ochranou rostliny před vysokou teplotou a přílišným slunečním zářením. Stočené listy nemusíte odstraňovat, jsou i nadále fotosynteticky aktivní.

stáčení listů

27) Při vysokých teplotách a na výrazně odlistění rostlinách se může na plodech vyskytnout popálení způsobené slunečním úpalem. Projevuje se žlutými skvrnami na líčka plodu, většinou na hroznech s jižní expozicí. Při teplotách povrchu plodu nad 35 ° C se žluté barvivo nepromění na červený lycopen. Neodlisťujte proto rostliny nadměrně, při pěstování ve skleníku je v parném létě vhodné přistínění nátěrem skla nebo řídkou síťovinou.

sluneční úpal

28) Na rostlinách tyčkových rajčete obvykle dozraje 6 - 8 vijan plodů. Doba od kvetení do dozrání plodu je přibližně dva měsíce. Zaštípněte proto rostlinu za 7 - 8 vijanem. Plody, které se vytvoří výše již v našich podmínkách dozrají zřídka.

29) Nejvážnější chorobou rajčat je plíseň bramborová (plíseň rajčete) - Phytophthora infestans. Napadá listy, stonky i plody a je schopna rostliny během několika dní zcela zlikvidovat. Prevencí je udržení rostlin, hlavně listů "v suchu". Odrůdy s vysokou odolností k plísni jsou výrazným přínosem k dopěstování zdravých plodů ve "špatných letech".

plíseň bramborová list

Plíseň bramborová na rajčeti (foto J.Rod)

plíseň bramborová plody

Plíseň bramborová na rajčeti (foto J.Rod)

30) Rozvoj plísně bramborové na rajčatech omezí i jejich pěstování pod stříškou, například ve velkých nádobách nebo v pytlích se substrátem na jižní straně domu. Přesah střechy chrání rostliny před deštěm, stěna za nimi se přes den nahřeje a v noci zpětně sál, čímž brání orosení listů.

ZÁŘÍ
31) Vaše rajčata ještě plodí, ale podzim se už na nich podepisuje. Přihnojování ani výrazná chemická ochrana jim již v tomto období nepomohou. Využijte ještě co se dá, zpracujte všechny přebytky na kečupy, protlaky nebo šťávu. Pokud máte plodů nadbytek, rozvařte jejich, propasírujte a zavařte do větších sklenic. Takový "rajčatový základ" můžete v zimě využít k přípravě polévky nebo omáčky.

ŘÍJEN
32) Pokud vaše rajčata dosud nezničily choroby, postará se o to první mráz. Odstraňte ze záhonů nejen samotné rostliny, vyškubejte i kořeny a shrabejte listy z povrchu půdy. Všechny části rostlin spalte nebo dejte na kompost, který necháte alespoň 4 roky pořádně vyzrát. Toto opatření slouží jako ochrana proti šíření chorob do dalších let.

33) Nedozrálá zelené rajčata, sklizené před příchodem mrazů, můžete nechat v místnosti, při pokojové teplotě dozrát. Tímto způsobem nedosáhnete chuť a sladkost plodů, které dozrají na keři, na přímém slunci. Plody jsou ale "vaše" a znáte historii jejich pěstování a ošetřování. Vyberte plody dorostlé do plné velikosti, malé plody z konců vijan nejsou pro posklizňové zrání vhodné. Vhodné jsou odrůdy s kulatými, pevnějšími plody, např. TASTIER F1 nebo PEDRO F1. Plody musí být zdravé, nepoškozené a neotlačené. Umístěte je v jedné vrstvě na parapet do pokojové teploty. Výrazný vliv na zrání plodů má ethylen, který produkují například zrající jablka. Přidáním jablka do igelitového sáčku s nezralým rajčaty zrání urychlíte.

Tak, milí přátelé, pokud jste dočetli až sem, doufám, že to nebyl pro vás čas ztracený. Nedá se tu popsat o pěstování rajčat vše, vy se svými rostlinami "žijete", vy je nejlépe poznáte. To nejdůležitější, nejenom při pěstování rajčat, je zdravý rozum. Říkalo se tomu zdravý selský rozum, my už ale sedláci bohužel nejsme. Prostě koukejte jak se vašim rostlinám vede, sledujte nemoci a škůdce, zkuste prstem vlhkost substrátu... Prostě se se svými rostlinami poňufnějte. Ony se vám odvděčí. 

Přeji vám bohatou úrodu.

Váš Peter Gajdoštin

sklizeň rajčat