Ostálky

Dlouhé a neúnavné kvetení, spousta barev, široké uplatnění na záhoně, v nádobách i k řezu. To vše dělá z ostálek jednu z nejpopulárnějších zahradních květin. Snad pouze astry a aksamitníky se s ní mohou rovnat. Když na tu správnou misku vah přidáte jednoduché pěstování a navrch ještě přitažlivost pro motýly a včelky, dostanete rostlinu, bez které se vaše zahrada neobejde.

Původní domovina ostálek je v Mexiku. Nehledejte tam ale ty velkokvěté, zahradní, ty jsou výsledkem pár set let šlechtění. Původní ostálky jsou nízké, s jednoduchými květy, lehce k přehlédnutí. Až generace zahradníků z nich vypěstovali ty krásky, které zdobí vaše zahrady.
Z 20 původních druhů se v zahradách pěstují pouze tři.

Ostálka lepá (Zinnia elegans) je v rodu Zinnia tou nejrozšířenější. Je tou květinou, kterou si pod pojmem ostálka představíte – vyšší rostliny s oválnými listy a velkými květy. Škála barev začíná bílou a přes žlutou, oranžovou, růžovou a červenou zahrnuje téměř všechny odstíny barevného spektra. Pouze modrá zůstává pro cínie, stejně jako pro růže nebo tulipány, stále tabu. Pro přehlednost jsou ostálky členěny do skupin podle typu květu.

• Jiřinkokvěté – velké, plné, převážně kulovité květy. Vyšší rostliny jsou velice oblíbené k řezu. Spektrum odrůd je skutečně široké – ORIOLE (oranžová), CHERRY QUEEN (červená), LUMINOSA (růžová), CANARY BIRD (žlutá) či NINA (bílá). Odrůda ENVY přidala svou výjimečnou zelenobílou barvou ostálkám další rozměr. Směs PEPERMINT STICS má velké, plné a žíhané květy v pastelových barvách. Kultivar CAROUSSEL má květy dvoubarevné, i když pouze poloplné.
• 

• Pomponkokvěté - mají menší plné a vysoce klenuté květy. Jsou vhodné na záhon i k řezu. Odrůdy jsou většinou prodávané vce směsi jasných zářivých barev. Odrůda ZINNITA je nízká a kompaktní pomponkokvětá ostálka. Růst je přirozeně zakrslý, nevyžaduje růstové regulátory. Uplatrní se na okraje záhonů i do nádob.

• Kaktusokvěté – „střapaté“ květy s delšími, mírně stočenými korunními plátky.
  Pomponkovité – drobné, kulovité soukvětí s kratšími korunními plátky. Výjimečnou odrůdou vybočující z řady je kompaktní ZINNITA. Kulovité květy vyrůstají na nízkých, přirozeně zakrslých rostlinách. Tato mini ostálka je vhodná do nádob na balkóny a terasy. Výborně se uplatní ve směsi s nízkým nestařcem (Ageratum), převislou vitálkou (Sanvitalia), či vějířovkou (Scaevola). Nebojte se ji použít i na okraje smíšených květinových rabat, kvete neúnavně až do podzimu.

• Skabiosokvěté – drobné květy připomínající květ hlaváče (Scabiosa). Střední květy soukvětí jsou krátké a tvoří „čepičku“ na delších obvodových jazykovitých květech.

Ostálka haageova (Zinnia haageana) má úzké listy, nižší a silně větvené rostliny a menší, poloplné až plné dvoubarevné květy. Kultivar NEW MEXICO nese žluto oranžové květy na 30 cm vysokých, téměř kulovitých rostlinách.

Ostálka úzkolistá (Zinnia angustifolia, syn Z. linearis) tvoří kompaktní, rozložitě rostoucí rostliny doslova obaleny jednoduchými menšími květy. Nové výhony přerůstají odkvetlé květy a rostlina je takto až do podzimu obalena květy. Tato ostálka je podstatně odolnější k houbovým chorobám než ostálka lepá.

Ostálka haageova (Zinnia haageana) má poloplné až plné menší květy v žlutých a bronzových odstínech. Nejrozšířenější je keřovitě rostloucí kultivar NEW MEXICO.

Zinnia marylandica je nový druh, který byl vyšlechtěn křížením klasické ostálky lepé (Zinnia elegans) a ostálkou úzkolistou (Zinnia angustifolia). Původním cílem šlechtění bylo získat rostliny odolné k listovým skvrnitostem a k padlí, nemocem, jimiž ostálky koncem léta často trpí. Tento cíl se povedlo splnit. Výsledek měl ale „vedlejší efekt“, který předčil všechna očekávání. Povedlo se vytvořit a stabilizovat nový druh – Zinnia marylandica, který vyniká kompaktním, keříčkovitým typem růstu a krásnými jednoduchými a poloplnými květy. Hodí se na záhony i do nádob na balkón. Českým zahrádkářům se letos dostanou poprvé do rukou semínka série ZAHARA, která vyniká květy o 20% většími než všechny dosud pěstované ostálky tohoto druhu. Rostliny mají perfektní zdravotní stav, bujný růst a neúnavné kvetení. Odrůda je dostupná ve směsi barev, kde je bílá, žlutá, růžová červená i růžovobílá.

Samostatně najdete odrůdu ZAHARA STRALIGHT ROSE, dvoubarevnou ostálku s bílým základem a růžovým žíháním na každém korunním plátku (správně jazykovém květu). Tato odrůda získala v USA ocenění ALL AMERICA SELECTION WINNER, vítěz celoamerické soutěže šlechtitelů.

Tipy:
„Květ“ ostálek je stejně jako u aster či slunečnic soukvětí tvořené sterilními jazykovitými květy po obvodu a fertilními trubkovými květy vprostřed. Označujme zjednodušeně a pro lepší porozumění (i když vědomě nesprávně) jazykovitá květy korunními plátky a celé soukvětí květem.

Ostálky vyžadují slunce, sucho a dobře propustnou půdu. Vyberte pro ně na zahradě plně osluněné, vzdušné místo. Rostou prakticky v každé půdě, vyhněte se ale půdám těžkým, slévavým a přemokřeným.

Pěstování ostálek je tak jednoduché, zvládne jej i začátečník. Semenáčky rostou rychle a na předpěstování sazeniček vám stačí 4 – 6 týdnů. Optimální teplota pro klíčení je 22 – 25 ^oC. Zajistěte sazenicím dostatek světla a prostoru, zabráníte tak padání klíčních rostlin, na které jsou ostálky citlivé. Ven vysazujte v druhé polovině května, kdy je již půda teplá a prohřátá. Zacházejte se semenáčky při pikírování i se sazeničkami při výsadbě opatrně, cínie jsou citlivé na porušení kořenů.

Přímý výsev ostálek na záhon sice není u nás obvyklý, přinese vám ale jistý úspěch. Vysévejte počátkem května do řádků nebo hnízd a po vytvoření prvních pravých listů vyjednoťte.

V průběhu vegetace jsou ostálky téměř bezúdržbové rostliny. Nejsou příliš náročné na živiny ale přihnojení jednou až dvakrát za vegetaci jim prospěje. Nebojte se řezat květy do váz – podpoříte tím větvení rostliny i další růst. Květy řežte tehdy, když se začíná tvořit pyl, tj. v době když jsou již plně vyzrálé. Řežte je po ránu, když jsou buňky pletiv nasyceny vodou. Ihned po uříznutí ponořte květy do kbelíku s vodou. Komerční výživa pro řezané květiny prodlouží jejich životnost až na dvojnásobek.

Rostliny cínií mají pevné stonky, vysoké velkokvěté formy ale můžou trpět vyvracením rostlin a někdy vyžadují oporu.

Velkokvěté ostálky profitují z odstraňování odkvetlých uvadlých květů. Zabráníte tvorbě semen, podpoříte další kvetení a ve vlhkém počasí odstraníte zdroj šíření houbových chorob.

Zdá se, že ostálky jsou úplně dokonalé. Jeno malé „ale“ se najde - cínie jsou obecně citlivé na houbové choroby. Padlí způsobuje známé bílé povlaky na listech v druhé půlce vegetace. Alternariová skvrnitost listů se projevuje hnědými skvrnami na listech, stoncích a květech. Botrytida je další nepříjemnou chorobou, tvořící šedé povlaky na listech a květech. Obzvlášť plnokvěté odrůdy jsou citlivé na hniloby květů. Voda, která se v květech udrží po dešti nebo rose, je živným prostředím pro klíčící spory hub. Bílé plnokvěté ostálky jsou na hnědnutí květů nejcitlivější. Nejjednodušší ochranou je prevence - dostatek prostoru mezi rostlinami a slunečné místo. Zajistíte tím rychlé oschnutí rostlin po ranní rose nebo po dešti. Odstraňte napadené květy nebo výhony, snížíte tím rychlost šíření nemoci.

Ostálky jsou prostě krásky s trochu chatrnějším zdravím. Odpusťte jim tuto nectnost, tak jako jim ji odpouští včely, čmeláci a motýli, kteří jejich květy hojně navštěvují. Vaše zahrada bude s ostálkami hýřit nejenom barvami ale i hmyzím životem.