Přátelé, hodně zdraví, spokojenosti a radosti v životě. Vychutnejte si každý den z toho nadcházejícího roku. Skutečně každý!
Dlouho jsem se na tuto chvíli těšil. A kdy jindy by měla přijít, když ne na Nový Rok.
Kdy jindy se chopit příležitosti, která se naskytne snad jednou za život, a představit vám zeleninu u nás zbrusu novou.
Ale po pořádku. Dovolte mi pár slov předem.
Žijeme v překotné době, v době nových technologií, počítačů, mobilů a umělé inteligence. A přece mám pocit, že mnozí z nás zapomínají na jedno – všichni si potřebujeme naplnit břicha. Dnes i zítra stejně, jako před deseti, sty, nebo tisíci lety. A žádná nová technologie nám je nenaplní. Naše jídlo roste v zemi, musíme je sklidit. Ale ještě předtím je musíme vyset, vysadit, odplevelit, okopat, vyvázat… Část z nás na tohle zapomněla a bere jídlo jako položku na regálu v supermarketu.
Náš svět není jednolitý, světů kolem je spousta a spousta. Svět IT specialistů, svět nových hvězdiček a influencerů, svět realitních makléřů, svět hokeje, fotbalu, golfu… Jestli cítíte sounáležitost s těmito světy, nečtěte dále.
Těchto pár slov je pro vás, kteří rozumíte tomu „našemu světu“, světu zahrádek, ovoce a zeleniny, světu ohnutých hřbetů a radosti nad prvním dozrálým rajčetem, svojí paprikou nebo bednou salátové řepy uloženou na zimu do sklepa.
Z určitého hlediska závidím lidem, kteří žili v sedmnáctém a osmnáctém století, v době po objevení Ameriky. Život to určitě nebyl lehký. Ale každý, kdo měl zahrádkářské srdce, se začal setkávat s novými plodinami – rajčaty, paprikami, tykvemi, fazolemi, brambory, kukuřicí… Život nabízel tolik nových možností. Z tohoto pohledu je naše dnešní doba nudná. Vše už zde je. Zasáhla nás globalizace, jezdíme po celém světě, všechno jsme již viděli, zažili i ochutnali. A snad všechno jsem již na zahrádkách pěstovali.
Šance najít něco nové, co by mělo skutečnou šanci na masové rozšíření, je nicotná. Občas zazáří zeleniny jako ačokča, kukamelon nebo lufa. Ale ruku na srdce, jsou to „okrajovky“. Žiji semenářstvím zelenin přes 30 let. A právě teď mám pocit, že jednu novou zeleninu, která má šanci se uchytit, mám pro vás „v rukávu“.
Jestli jste dočetli až sem, nebudu vás už napínat. Dovoluji si představit vám „madam“ edamame, zeleninovou sóju. Zapamatujte si toto jméno, myslím, že se s ním budete setkávat. Protože edamame je chutná! Moc!
Edamame patří do druhu Glycine max (L.)MEER., sója. Rozdíl mezi ní a sójou luštinatou je ale takový, jako je rozdíl mezi zahradním hráškem a polním hrachem. A právě v paralele se zahradním hráškem je kouzlo edamame. Její lusky se sklízí tehdy, když jsou semena ve voskové zralosti, již plně dorostlá, ale měkká. Na rozdíl od zahradního hrášku se nejí syrová, ale zásadně uvařená.
Edamame jako plodina pochází z Japonska, kde se pěstuje a konzumuje po staletí. Je až neuvěřitelné, že první písemná zmínka o ní pochází z roku 1275. Japonci tradičně konzumují edamame jako pochutinu, kdy si zrna vytlačují z uvařených lusků přímo do úst.
V posledních letech se ale tato zelenina vydala na úspěšnou cestu světem, přes všechny kontinenty. Do USA se dostala poprvé v 30tych letech 20. století. Již před II. Světovou válkou se edamame pěstovala i v Evropě, ale české zahrádky až dosud prakticky obcházela. Loni jsme ji nabídli na e-shopu, letos je nově v barevných sáčcích DobraSemena i na prodejnách po celém Česku i na Slovensku.
Edamame roste keříčkovitě a vzpřímeně, dorůstá do výšky 50 – 80 cm. Dle prostoru, který ji poskytnete má rostlina schopnost tvořit boční větve. Stonky, stopky listů i trojčetné listy jsou pokryty měkkými chloupky. Květy vyrůstají po 4 – 10 v hroznech v paždí listů. Květy jsou drobné a převážně bílé, zřídka nafialovělé. Z květů se vyvíjejí chlupaté lusky dlouhé 5–7 cm, obsahující dvě až tři velká semena. Z jedné rostliny můžete sklidit až 50 plně vyvinutých lusků.
Pěstování.
Edamame je jednoletá rostlina pěstovaná ze semen. Sóju luštinatou máme zaškatulkovanou jako výrazně teplomilnou zeleninu. Edamame je na tom podstatně lépe, vzhledem k tomu, že lusky nesklízíte plně dozrálé v botanické zralosti, ale zelené, ve zralosti mléčné. I tak vyberte pro edamame záhřevnou lokalitu s kvalitní hlinitopísčitou půdou. Bude růst i na půdách lehčích, musíte jí ale poskytnout dostatek vláhy a živin. Rostliny jsou citlivé na mráz a v pěstitelských nárocích se spíše podobají zeleným fazolkám než hrášku. Semena můžete vysévat přímo na pozemek od konce dubna do řádků 40 – 60 cm vzdálených, 10 – 20 cm v řádku. Dobré zkušenosti máme s předpěstováním sazenic. Semena vysejte přímo do sadbovačů s velikostí buňek 1,5 – 2 cm, nebo do malých květináčků. Rostliny nepikýrujte, nechte je růst v sadbovači až do výsadby. Mají dužnaté kořeny a při výsadbě s nimi zacházejte opatrně. Vysazovat můžete po zmrzlých do širšího sponu 40 x 30 cm, předpěstované rostliny bývají mohutnější a lépe větví. Jelikož lusky dozrávají najednou, výsevy můžete pro delší sklizeň v dvoutýdenních intervalech zopakovat. Výsevy koncem června ještě v podmínkách Hané došly do úspěšné sklizně.
sadba edamame
V průběhu vegetace je edamame nenáročná, vyžaduje pouze odplevelení. Patří do čeledi bobovité a stejně jako hrách nebo fazole má na kořenech hlízkové bakterie, které jsou schopny vázat vzdušný dusík. Hlavně na chudých půdách ale rostlina i tak potřebuje startovací dávku dusíku pro počáteční fáze růstu.
Na otevřeném prostranství mají někdy plně vyvinuté rostliny tendenci k poléhání. Můžete je proto vyvázat motouzem ke kolíkům zatlučeným v řádku. Zatím jsme je vždy úspěšně pěstovali bez opory, pouze v deštivém a věterném létě 2023 některé řádky polehly.
Mladé rostliny edamame jsou patrně nasládlé, chutnají zajícům i srnám. Právě kvůli nim musíme mít pole s edamame oplocené. Když nám ale srny v prvním roce rostliny kompletně „dekapitovaly“, tyto obrazily a krásně rozvětvily.
Sklizeň
Termín sklizně je pro edamame zásadní. Lusky musí být plně dorostlé a „nalité“, semena v nich ale stále měkká a nezatvrdlá. Někdy je indikátorem správné doby sklizně žloutnutí prvních listů. Nebojte se toho, že budou mírně nažloutlé i některé lusky, ony se konzumují uvařené. Správný termín sklizně je otázkou zkušenosti, předčasně sklizená semena jsou křehčí, výnos zrna je ale nižší.
Lusky dozrávají na rostlině najednou, můžete proto ustřihnout rostlinu těsně nad zemí, nebo ji vytrhnout i s kořeny a lusky následně obrat.
Skladování
Lusky by se měly konzumovat co nejdříve po sklizni. Několik dní je můžete skladovat v lednici, nejlépe ve vlhku, zabalené v igelitovém sáčku. Edamame se dá výborně mrazit. Očištěné a propláchnuté lusky blanšírujte krátce ve vařící vodě, nechte je vychladnout, naporcujte do krabiček nebo sáčků a dejte zamrazit.
A co s ní?
Základní recept je uvaření lusků po dobu cca 10 min. ve výrazně osolené vodě. Pokud jste sklidili později, nechte vařit o 2 – 3 minuty déle. Vodu slijte a hned, ještě teplé, servírujte. Lusk uchopte dvěma prsty a semena vytlačte přímo do úst. Lusky nekonzumujte, i po uvaření jsou tvrdé.
Jak chutná? Hm… no, jako „edamame“. Počítejte ale s tím, že když jednou začnete jíst, nebudete moci přestat, dokud nebude miska prázdná.
Semena můžete po uvaření lusků vyluštit a podávat s máslem jako přílohu k jakýmkoli slaným pokrmům. Rovněž je můžete použít do zeleninových směsí nebo do polévek.
Zkoušeli jsme vyluštit semena ze syrových lusků. Tento postup je ale výrazně pracný. Lusk po uvaření změkne a semena z něj lehce vytlačíte.
Tamarčino česnekové edamame:
Výtečný recept jsme dostali od naší kamarádky, pochází prý snad z amerických barů... Po uvaření lusků edamame semínka vylouskejte. Rozehřejte máslo, osolte jej dle vaší chuti a rozmačkejte do něj česnek rovněž dle toho co vaše pusa snese. Smíchejte s vyluštěnou edamame. Ham – mňam!
Fotka se špatným osvětlením, ale sbíhají se mi slinky.
CHIBA GREEN je edamame s bujně rostoucími rostlinami a spolehlivým výnosem. Semena jsou velká zelená a velmi chutná.
GREEN SHELL je starší odrůda, kterou máme na doprodej. Určitě vás ale nezklame.
Nevím, jestli jsem vás na edamame navnadil. A nevím, jak moc se bude v prvním roce prodávat. Máme pár tisícovek sáčků. Je to málo? Nebo moc? Snad bude stačit.
Když zbyde, vysejeme na vlastní pole. V mražáku je poslední balík blanšírovaných lusků a do nové sklizně ještě půl roku. Hrubě jsme to letos podcenili…
Váš Peter Gajdoštin
PS Tento článek není ohledně edamame všeobjímamjící. Nemůže, ani nechce být. Pěstujeme tuto zeleninu již 5 let, vyzkoušeli jsme 7 odrůd přímo z Japonska, dvě dokonce s tmavě hnědými semeny. Ale zdaleka nevíme o edamame vše. Stále se učíme. A doufáme, že se budeme učit spolu s vámi.
Pro začátek je asi jedno, s jakou odrůdou začnete. Jde o to zhjistit, jestli budete schopni edamame pěstovat, jestli vás osloví, jestli vám zachutná. A pak se dá pokračovat, krůček po krůčku dál. Možná máme před vámi pár let náskoku, ale to nic neznamená. Budu rád za každý nový poznatek, zkušenost, recept... Děkuji předem.