Není tomu tak dávno, nějakých 20 – 25 let, co se cukety začaly na našich zahrádkách hojněji pěstovat. Rozšířily se v době, kdy porosty okurek nakládaček decimovala plíseň okurková a hrozilo, že nakládačky u nás zcela vymizí. Konzervárny, velkopěstitelé i zahrádkáři hledali náhradu a cukety se jevily jako nejvhodnější. Naštěstí se první katastrofické scénáře nenaplnily, okurky díky rezistentním odrůdám a přiměřené chemické ochraně nápory plísně přežívají a pěstují se i nadále. A co více, na zahrádkách nám přibyly další stálice – cukety.
Rozšíření cuket pomohla souhra faktorů, které z nich dělají téměř ideální zeleninu – jednoduché pěstování, keříčkový typ růstu, remontantní plození, odolnost k chorobám a škůdcům a v neposlední řadě široké uplatnění v kuchyni. Cuketám u nás, možná paradoxně, pomohla i sametová revoluce. Otevřela nám Evropu a mnozí z nás při cestách do Itálie a Francie zjistili, že cukety tam nejsou zeleninou méně známou, ale naopak zeleninou hojně pěstovanou.
Cukety se díky svému keříčkovitému růstu vejdou i na menší zahrádku. Neplazí se jako klasické tykve a nehrozí, že to co vy zaléváte a hnojíte, posklízejí sousedi za plotem. Cukety jsou výkonní nájemníci zahrady, pro potřebu běžné rodiny bohatě stačí 3 – 5 rostlin. Jejich výhodou je remontantní (opakované) plození. Pokud pravidelně sklízíte mladé plody, rostlina stále kvete a tvoří plody nové. Mladé plody do velikosti 20 cm jsou navíc nejchutnější – křehké a šťavnaté bez semen a vyvinutého jádřince. Když ovšem plody pravidelně nesklízíte a necháte je na rostlině přerůst, dojde k zastavení další plodnosti. Na rostlině zůstanou 2 – 3 velké plody, ty ostatní zakrní, nevyvíjejí se a postupně zahnívají. Každý organismus má základní potřebu reprodukovat se. Rostlina cukety se soustředí na výživu semen v dozrávajících plodech a „obětuje“ další plody, které by již nezvládla vyživit. Když ale tyto velké plody v plné vegetaci odstraníte, v průběhu 12 – 14 dní cuketa opět obnoví nasazování a plodnost.
Pěstování cuket je tak jednoduché, že uspěje i začátečník. Můžete předpěstovat sadbu, v našich podmínkách ale cukety bez problémů vyrostou z přímého výsevu na záhon. S výsevem nespěchejte, počkejte, až se půda dostatečně vyhřeje. Minimální teplota půdy pro klíčení je 10 oC, ještě při teplotě 13 oC je ale klíčení nerovnoměrné a část semen v půdě zahnívá. Květen je pro výsev cuket optimální, dostatečnou úrodu získáte ale i z červnových výsevů. Vysévejte do hnízd po 2 – 3 semenech, 40 – 50 cm od sebe. Rostliny cuket jsou mohutné, dopřejte jim dostatečný prostor. Cukety tvoří hodně organické hmoty, nezapomeňte proto na plnohodnotné hnojení, chlévský hnůj před začátkem vegetace je výhodou. Cukety jsou typické tykve s bohatě vyvinutou kořenovou soustavou. Dobře snáší i delší období sucha a je možné pěstovat je i bez doplňkové závlahy. Většinou si vodu najdou v nižším půdním horizontu.
Rostlina cukety rychle roste a 50 – 55 dnů po výsevu se objevují první květy. Cukety jsou jednodomé, různopohlavně. Samičí květy jsou přisedlé, se semeníkem ve tvaru budoucího plodu, samčí květy jsou na dlouhých stopkách. Široká koruna v sytě oranžové barvě je atraktivní pro včely i ostatní hmyz, opylení je podmínkou vývoje plodů. Za delšího deštivého počasí, kdy nelítají včely, může občas dojít k slabšímu opylení, neopylený semeník se dále nevyvíjí a zasychá.
Klasickým tvarem cuket je štíhlý podlouhlý plod, nejběžnější barvou tmavě zelená. Pro zahrádkáře jsou ale k dispozici i cukety kulaté nebo kyjovité, bělavé, žluté i pruhované. Odrůd jsou desítky. Představujeme vám alespoň některé:
JIGONAL má kratší tmavě zelené plody
STARTGREEN F1má štíhlé, pravidelné a delší plody, vyniká pravidelnou a vysokou plodností.
GOLDLINE F1 je zlatožlutá cuketa pro sběr mladých a křehkých plodů ve velikosti 15 – 20 cm.
BĚTKA F1 se vyznačuje silným růstem a smetanově bílou barvou plodu.
Pro malé zahrádky můžete využít osivo z kolekce PALETA BAREV. V jednom sáčku najdete semínka odrůd STARTGREEN F1, GOLDLINE F1 a BĚTKA F1, pro vaši jistotu jsou semena barevně odlišena, barva semínka odpovídá barvě plodu rostliny, která z něj vyroste. Doporučujeme proto vyset do hnízd samostatně bílé, žluté a zelené semena.
STRIATO DI NAPOLI je italská cuketa s delšími zelenými, podélně pruhovanými plody. Plod je u stopky mírně žebernatý, vyznačuje se ale křehkostí a výbornou chutí.
Kulaté cukety jsou zde pro labužníky, kteří mají rádi zapečené plody naplněné masem, sýrem nebo bylinkami.
V sáčku směsi kulatých cuket DUO LINE najdete semínka odrůd TONDA DI PIACENZA (zelená) a ONE BALL F1 (žlutá). Stejně jako je tomu u kolekce PALETA BAREV, jsou i zde semínka barevně odlišená. Plody kulatých cuket sbírejte brzo, ve velikosti 8 – 15 cm. Odkrojte vršek, lžící vyberte jádřinec tak, abyste nepoškodili stěnu plodu. Vzniklý otvor naplňte směsí dle vaší chuti, plody naskládejte vedle sebe na plech a nechte zapéct.
Někdy se ptáte, jak je to s odolností cuket k plísni okurkové. Občas se na listech cuket taky objeví hnědé, zasychající skvrny. Nejsou ale způsobeny plísní okurkovou, k té jsou cukety totálně rezistentní. Okrouhlé žluté, postupně hnědnoucí skvrny způsobuje antraknóza. Napadení tímto onemocněním snižuje používání mořeného osiva, v případě výskytu v průběhu vegetace ošetřete napadené rostliny přípravky na bázi mědi nebo mancozebu.
Častou nemocí cuket je padlí. V druhé polovině léta, většinou v polovině srpna, se na listech objevuje moučnatý bílý povlak houby. Napadené části rostliny rostou pomaleji, žloutnou a usychají. V případě napadení ošetřete rostliny fungicidy na bázi organické či anorganické síry nebo benzimidazolu.
Nejzávažnějším onemocněním cuket v posledních letech jsou virózy (CMV – virová mozaika okurky, CYMV – virová žlutá mozaika cukety). Projevují se deformacemi plodů i listů a žlutými mapami na nich. Onemocnění se nepřenáší osivem. Zdrojem infekce jsou napadené rostliny a přenašečem savý hmyz, hlavně mšice. Bohužel na virózy není lék, odstraňte proto napadené rostliny hned při objevení prvních příznaků choroby a spalte je. Virózy se můžou přenášet i buněčnou šťávou, která ulpí na nožích při sklizni plodů. Nejbezpečnějším a dostatečně šetrným způsobem sběru je proto opatrné vykroucení plodů z rostliny bez použití zahradních nůžek nebo nože.
Podobné uplatnění jako cukety mají při sběru v mladém stadiu i patisony a dokonce některé okrasné tykve. Odrůda KAČENKY se zahnutým krkem a kyjovitě rozšířeným květním koncem plodu je u nás vnímána jako okrasná. Američané ji ale znají pod názvem „crookneck“ a plody využívají stejně jako my cukety. Okrasné tykvičky TRNOVÁ KORUNA tvarem připomínají baňaté patisony a v mladém stadiu se dají využít jako cukety.
Mladé listy žlutých odrůd cuket můžou mít za nižších teplot na počátku vegetace žluté zabarvení. Žlutá barva plodu byla do cuket přenesena z dvoubarevných okrasných tykviček. Gen B (z anglického bicolor = dvoubarevný), který je za barvu plodu odpovědný má i drobný negativní efekt – fyziologické žloutnutí listů na začátku vegetace. Nelekněte se proto, když vám v květnu první listy žlutoplodých odrůd cuket zežloutnou. Je to záležitost přechodná, při vyšších teplotách v průběhu léta bude mít rostlina listy opět zelené a nezmenšený výnos. Nezaměňujte hlavně toto fyziologické žloutnutí, kdy list není stočen ani deformován, s virózami.
Cukety patří botanicky do druhu Cucurbita pepo – tykev obecná. Jsou příbuzné patisonů, špagetových tykví i některých tykví okrasných. Tuto skutečnost musíme mít na zřeteli, jestli si chceme na zahrádce sklidit vlastní osivo pro následující rok. Odrůdově čisté osivo bez příměsí získáme pouze po technické izolaci květů a po řízeném opylení. Dalším řešením je zajistit prostorovou izolaci - minimální vzdálenost 1000 metrů od jiných odrůd stejného druhu.
