Prosincová zeleninová zahrada

Jestli byl listopad v zeleninové zahradě měsícem úklidu, prosinec je měsícem skutečného klidu. Na zeleninové zahradě je téměř vše hotové a následující jaro je ještě daleko. Prosinec je prostě měsícem zeleninového pokoje, kdy jenom spotřebováváte zásoby, které jste si vytvořili v průběhu léta a podzimu.

Prosinec je takovou tou sváteční nedělí, kdy je vše uděláno a zahrádkář si může sednout s šálkem teplého čaje ke kamnům. Je čas vnímat jejich teplo a rozjímat.
Můžete zhodnotit tu minulou vegetační sezónu a opatrně, velice opatrně, začít přemýšlet nad tou další. Zeleninová zahrada odpočívá, odpočiňte si také.

• Zastavte přívody vody, odvzdušněte je a vylijte vodu z konví a postřikovačů dřív, než přijdou první silnější mrazy.
• Při vhodných klimatických podmínkách můžete stále vysazovat podzimní česnek.
• Pokud jsou vaše záhony oschlé, můžete vyset mrkev a petržel. Semínka vzejdou až za příhodných podmínek brzy na jaře a maximálně využijí zimní vláhu.
• Pravidelně kontrolujte uskladněnou kořenovou a košťálovou zeleninu. Co nejdřív odstraňte nahnilé kořeny, hlávky nebo bulvy, které jsou zdrojem infekce a způsobují ohniska hniloby.
• Tykve skladujte v teplejších podmínkách při teplotě nad 12°C. Občas je prohlédněte, vodnaté, případně propadlé skvrny jsou znakem nastupující hniloby.
• Na zahradě můžete stále sklízet kadeřávek, pór a růžičkovou kapustu, před příchodem silných mrazů je zakryjte netkanou textilií.
• Můžete začít rychlit pukovou čekanku a pažitku z kořenů a trsů vyrytých na podzim.
• Na buničitou vatu vysejte řeřichu, nebo rukolu.

Prosinec je dobou rekapitulace, kdy je čas ohlédnout se za uplynulým rokem a promyslet si, jak na základě loňských zkušeností upravit svoje aktivity v tom roce nadcházejícím. Podívejme se na některé skutečnosti toho letošního léta společně.

Teplotní změny se již zdají realitou naší doby. Zahrádkáři v naších podmínkách nějaký ten stupeň navíc v létě nevadí, hlavně kdyby byl doprovázen dostatkem vláhy. Pěstování teplomilných zelenin se přesouvá na venkovní záhony do oblastí, kde jsme si je před pár desítkami let uměli představit pouze ve sklenících a fóliovnících. Papriky najdete na záhřevných zahrádkách v podhůří Krkonoš i na Vysočině, ve výškách 400 i 500 m nad mořem.
Výběr odrůdy je pro pěstování v okrajových oblastech stále stěžejní. Volte ty, které mají rychlý nástup do plodnosti a jsou tolerantnější vůči horším podmínkám. Odrůdy s kvadratickými plody mají vyšší nároky na prostředí a patří převážně do skleníků. Na venkovní záhony se hodí papriky jehlancovité, případně „polokápie“ s delšími, štíhlými plody.
CYNTHIA F1 je výnosná a spolehlivá hybridní paprika s převislými, jehlancovitými, špičato zakončenými plody. Zraje ze smetanově bílé do červené barvy. Chutné plody jsou výborné pro přímý konzum i pro konzervování.

Ten uplynulý rok rajčatům přál. I když jsou řazeny mezi teplomilné zeleniny, podobně jako papriky, jejich nároky jsou oproti paprikám podstatně nižší. Teplo a dostatek vláhy jsou pro pěstování rajčat podstatné. I když se některé oblasti u nás stále potýkaly s přetrvávajícím nedostatkem vláhy, na jiných bylo léto na srážky podstatně bohatší než v předchozích letech. Vyšší srážky ale znamenaly výraznější rozvoj plísně na rajčatech, která byla v posledních letech na ústupu. Chemickou ochranu zahrádkáři v poslední době omezují, k slovu se proto dostávají stále více genotypy s vyšší odolností k plísni. Již v minulých letech se osvědčil odolný hybrid CRIMSON CRUSH F1, na příští sezónu můžete vyzkoušet novinku, sesterskou odrůdu COCKTAIL CRUSH F1 s menšími plody o hmotnosti kolem 60 g. Odolnost k plísni není u rajčat absolutní, projevuje se podobně jako u okurek vyšší tolerancí – odolné genotypy vegetují a plodí i při silném ataku patogena, část listů je sice napadena, stonky a plody ale nehnědnou a neodumírají. Jedním z nejodolnějších genotypů, jaký jsme zatím zkoušely, je třešňové rajče VESPER F1, vyznačující se bujným růstem a výborným zdravotním stavem.

Rajčata jsou teplomilná, příliš vysoká teplota se ale stává limitním faktorem pro jejich pěstování, hlavně ve sklenících a fóliovnících, kde je jejich optimum 25 – 30°C značně překračováno. Dochází k poruchám tvorby lycopenu až k slunečnímu úžehu a tvorbě žlutých, nedozrávajících skvrn na plodech. Nejčastěji jsou ovlivněné plody na jižní straně vystavené plnému slunci, obzvláště na výrazně odlistěných rostlinách. Listy plody částečně stíní a správně olistěná rostlina je schopna výparem plody efektivně chladit. Při vysokých teplotách dochází rovněž ke špatnému opylení a k tvorbě menších partenokarpických plodů bez semen s minimem šťávy. Dle svých loňských a starších zkušeností proto zvažte, jestli v příštím roce nepěstovat rajčata výhradně venku a skleník nechat pro papriky, baklažány či okurky hadovky.

Nadměrné pěstování řepky na našich polích ovlivňuje v posledních letech i české zahrádkáře. Vede k přemnožení dřepčíků, kteří v době, kdy se řepka sklidí, hledají jiný zdroj potravy. Primárně se živí na plodinách z rodu Brassica a Raphanus, v létě ale napadají i lichořeřišnice (Tropaeolum) a někdy i pozdní výsevy salátové řepy a mangoldu. Vzrostlým košťálovinám již nálet dřepčíků příliš neuškodí, tento škůdce ale dokáže zdecimovat mladé výsevy ředkví a ředkviček, pekingského a čínského zelí, mibuny, mizuny a jiných asijských listových zelenin. Letní výsevy košťálové zeleniny se stávají značně rizikovými. Požer dřepčíky způsobuje poškození, a někdy i holožír, nejen u přímých výsevů, ale i u letních výsevů pro předpěstování sadby, nebo u vysazených sazeniček. Ochrana je v tomto případě značně problematická. Chemické postřiky fungují při silném náletu škůdce po omezenou dobu. Abyste uspěli, musíte držet rostliny pod permanentní „insekticidní clonou“. Určitým řešením je zakrytí záhonu bílou netkanou textilií a její dobré zahrnutí na okrajích. Textilii ale musíte ponechat na záhonu téměř až do sklizňové zralosti rostlin.

Klíčící rostliny košťálovin dokáží dřepčíci totálně zdecimovat v průběhu několika hodin.

Nakrytí netkanou textilií je jedinou efektivní ochranou proti dřepčíkům.

Letošní vlhčí léto moc nepřálo okurkám a cukrovým melounům, hlavně z hlediska silnějšího ataku plísně okurkové. Optimální srážky by byly ty, které by přišli za teplého dne, mezi 10 a 11 hodinou dopoledne, byly následovány přímým sluncem s lehkým větříkem, které by listy rostlin rychle osušily. Tehdy by bylo rozšíření plísně okurkové minimální. Bohužel pršelo, nebo spíš mrholilo, často celý den. Srážky se objevovaly i pozdě večer, kdy listy neoschly a byly lehce napadány spóry plísně. Rezistentní, resp. vysoce tolerantní, genotypy okurek nakládaček odolávají plísni lépe. U cukrových melounů nebyla zatím věnována výrazná pozornost šlechtění na vyšší odolnost k plísni, proto byly jejich porosty na zahrádkách letos značně decimovány.
ALHAMBRA F1 je raná partenokarpická nakládačka středního vzrůstu s "multifruit" nasazováním. Plody jsou tmavě zelené, hrubě a řídce bradavičnaté, válcovitého tvaru, geneticky nehořké. Odrůda je vysoce tolerantní proti plísni okurkové a rezistentní proti kladosporiu i virózám (CMV, ZYMV a CVYV).