Zima již neodbytně klepe na dveře. Na zeleninových záhonech již po létě zůstávají jenom skuteční otužilci – kadeřávek, pórky nebo růžičková kapusta. Je čas uklidit a zazimovat zahradu, vyčistit, porýt a připravit ji na zimní odpočinek. Listopad je měsícem, kdy vás zeleninová zahrada potřebuje pouze na půl úvazku. Rána jsou chladná a je lépe zůstat doma u kamen, slunce má ale stále zbytky letní síly a vyhřátá odpoledne umožní vše v klidu stihnout. Uklizená zahrada poskytuje zahrádkáři před zimou uspokojení, mnohdy bohužel nedostižné – vždy by mohla být čistější a v lepším pořádku. Zahrada je ale živý organismus, smiřte se s tím, že nebude nikdy dokonalá.
• Skliďte již všechnu zeleninu až na mrazuvzdorné druhy – kadeřávek, růžičkovou kapustu a zimní pór. Ukliďte a zryjte záhony před nastávající zimou.
• Ryjte při optimální vlhkosti půdy. Od podzimních dešťů bývá často podmáčená a přílišné utužení ji uškodí. I když ji při rytí otočíte, dostanete se maximálně do hloubky 20 - 25 cm. Utužené podloží snižuje propustnost hlavně u těžkých jílovitých půd.
• S výsadbou česneku nespěchejte. Vzhledem k ochraně před fusarii, ale i pro omezení vymrzání, je lépe posunout výsadbu na konec listopadu, případně na začátek prosince. Vyhněte se záhonům, na kterých jste pěstovali cibulovou zeleninu, ale i okrasné cibuloviny. Česnek je náročný na živiny a záhon pod něj můžete pohnojit dobře rozleženým kompostem. Aplikace čerstvé chlévské mrvy se nedoporučuje, česnek je nejlépe sázet do „druhé tratě“.
• Ukliďte do suchých prostor vše, co je na zahradě z léta zapomenuto – nářadí, bedny, pařeništní okna. Očistěte je a nakonzervujte.
• Podzimní výsevy kořenové zeleniny, mrkve a petržele, jsou alternativou jarního setí. Vysévejte tak pozdě, jak to jen jde. Semínka by měla vyklíčit až na jaře, kdy maximálně využijí zimní vláhu a vzejdou v době, kdy se jinak do zahrady ještě nedostanete.
Zazimujte skleník. Prostor skleníku je nejintenzivněji využívanou částí zahrady, většinou se v něm „točí“ tři plodiny – papriky, rajčata a okurky hadovky. Teoretické doporučení zní, že papriky nebo rajčata by se neměly pěstovat po sobě v rozmezí minimálně 3 – 4 let. Při častějším pěstování hrozí výraznější výskyt patogenů a škůdců i jednostranná únava půdy. Optimální by bylo půdu ve skleníku každé 2 – 3 roky vyměnit do hloubky cca 50 cm. V běžném zahrádkářském provozu je ale tato rada čistě teoretická, je pracná a málokdy je k dispozici dostatek kvalitní půdy nebo substrátu na výměnu.
Dodržujte proto alespoň následující doporučení.
- Skla i konstrukci skleníku důkladně očistěte, nejlépe tlakovou vodou.
- Pečlivě odstraňte všechny rostlinné zbytky včetně kořenů rostlin.
- Rozházejte dobře rozleželý hnůj nebo vyzrálý kompost a zaryjte jej do půdy.
- Skleník před zimou dobře zavlažte a nechte otevřený, aby promrzl.
- Půda ve skleníku je oproti nekrytým záhonům ochuzena o zimní srážky. V době dostatku sněhu jej můžete do skleníku naházet a on se bude při oblevě postupně rozpouštět.
- Alespoň jednou za 3 roky aplikujte dusíkaté vápno dle známých doporučení a dostatečně dlouho před výsadbou rostlin.
Skleník je u nás chápán jako prostor pro prodloužení jarní sezóny do měsíců, které nejsou pro zeleniny, hlavně ty teplomilné, optimální. Stejně tak ale můžete váš skleník využít pro „natažení“ pěstitelské sezóny do chladnějších podzimních a zimních měsíců. Je velká skupina zelenin, které budou růst i při teplotách kolem 10 – 15 °C. Saláty, špenát, kozlíček polníček, nebo asijské listové zeleniny budou profitovat z toho, že se prostor skleníku přes den díky skleníkovému efektu prohřeje. Půda naakumuluje teplo, které v průběhu noci uvolňuje a tím se i noční minimum posune do výrazně vyšších teplot. Tohle doporučení jde zdánlivě proti výše uvedeným radám na zazimování skleníku. Je ale možnost posunout zazimování do prosince a využít ještě celý „pěstitelský listopad“, nebo jednou za 3 – 4 roky využít skleník na pozdně podzimní kultury, hnojení vynechat a zrýt až před Vánoci nebo na jaře.
Ve skleníku máte možná poslední rostliny chilli papriček. Jsou pozdnější než naše klasické sladké odrůdy papriky roční a na podzim je na nich obvykle ještě spousta nedozrálých plodů. Pěstování chilli v nádobách je proto atraktivní alternativou pěstování ve skleníku. Osvědčily se samozavlažovací truhlíky, stačí ty krátké o délce 40 cm, ideální pro dvě rostliny. I při plně vyvinutých rostlinách se s takovým truhlíkem lehce manipuluje. Teď na podzim, před příchodem prvních mrazů, můžete truhlík přenést na terasu nebo chodbu s dostatkem světla a teplotou 15 – 20 °C. Plody vám budou postupně dozrávat minimálně do Vánoc. Do truhlíků jsou ideální nižší odrůdy CITRON, HABANERO NEON nebo BAHMANIAN GOAT, které při omezeném kořenovém prostoru nádoby vytvoří kompaktní chillibonsaje.
I odrůda VENEZUELAN TIGER je pro pěstování v truhlíku vhodná.
Paprika je ve své domovině dřevnatějící polokeř a i u nás může vydržet v nádobě několik let. Rostliny chilli se můžete pokusit přezimovat v podmínkách v jakých přezimujete muškáty nebo fuchsie. Alternativou je přezimování rostlin ve sklepě, kde shodí všechny listy a na jaře vyraší pupeny na kmínku. Ani u jedné metody není úspěch zaručen, úspěšnost bývá kolem 50%.
Nastal čas rytí. Rytím hluboko prokypříte půdu, omezíte její utužení a současně ji provzdušníte. Otočením půdy zapravíte do hlubších vrstev organickou hmotu z rostlinných zbytků, zeleného hnojení, případně chlévský hnůj. Rýt byste měli při optimální vlhkosti půdy, která by neměla být proschlá ale ani příliš vlhká. Prostě by se vám neměla lepit na rýč. Rytí je výrazný zásah do půdy, který není v přírodě přirozený. Na jednu stranu pomáhá, na stranu druhou otočením narušíte přirozený půdní edafon - živou část půdy.
Na vysloveně lehkých půdách, nebo na středních půdách s vysokým obsahem humusu, se můžete rytí vyhnout. Provzdušnění zajistí žížaly a ostatní živí obyvatelé půdy. Chcete-li přistoupit k tomuto minimalistickému způsobu zpracování půdy, rozvrhněte si zahradu tak, abyste co nejméně vstupovali do záhonů a půdu kde nebudete rýt, zbytečně neutužovali. Ideální je výstavba vyvýšených záhonů, i těch nejnižších, které vám přirozeně ve vstupu do nich zabrání. Pokud se vám zdá půda na záhonech, které nechcete rýt, moc utužená, můžete ji provzdušnit rycími vidlemi bez jejího obracení.
Podzim je vhodným termínem pro vápnění půd, kterým se udržuje pH v optimálním rozmezí. Zeleninám vyhovuje neutrální půdní reakce v rozsahu 6,7 - 7,2 pH. Pro vápnění zeleninové zahrádky jsou vhodné mleté vápence, pouze na těžších půdách použijte pálené vápno. Výborný je také vápenec dolomitický, kterým současně aplikujete do půdy hořčík. Dávku vápnění byste měli určit podle půdního rozboru. Na kyselých půdách se mletý vápenec aplikuje v dávce 2 - 2,5 kg na 10 m2, na slabě kyselé půdě 1 - 1,4 kg na 10 m2, při udržovací vápnění na půdě s neutrální reakcí 0,5 - 0,7 kg na 10 m2, vždy v 3 - 4 letém cyklu vápnění. Vápenaté hnojiva rozhoďte rovnoměrně po povrchu půdy a pouze mělce zapravte. Vápník je v půdě dobře pohyblivý a není nutné hnojiva hluboko zarývat. Vyvarujte se vápnění při současné aplikaci statkových hnojiv, došlo by ke ztrátám dusíku. Nevhodná je také aplikace fosforečných hnojiv a vápnění současně, dochází k imobilizaci fosforu do nerozpustných sloučenin. Doporučené dávky vápníku nepřekračujte, na příliš alkalických půdách dochází k problémům s uvolňováním stopových prvků nutných pro optimální vývoj zelenin.
Vaše zahrada potřebuje co nejlepší půdu, s dostatkem organické hmoty. Před rytím je optimální doba pro zapravení hnoje nebo kompostu do půdy. Aplikujte jej jednou za dva až tři roky, nejlépe vždy na část zahrady. Na vyhnojenou část zařaďte zeleniny první tratě - košťáloviny, dýně, okurky, rajčata, papriku, nebo pórek. Optimální dávka je 30 - 40 kg hnoje nebo 60 - 70 kg kompostu na 10 m2.
Hnůj rozhoďte na plochu a čím dříve jej zapravte rytím do půdy. Zabráníte tím jeho vysychání a ztrátě živin. Na těžších půdách jej můžete aplikovat přímo do rýh při rytí. Na vysloveně lehkých půdách se doporučuje jarní aplikace hnoje, aby v průběhu zimy nedocházelo k vyplavování živin.
Aplikace zeleného hnojení má účinek srovnatelný se střední dávkou hnoje nebo kompostu.
Svazenka je ideální plodinou na zelené hnojení. Je ale i "pastvou pro oči" a hlavně pastvou pro včely.
Váš Peter Gajdoštin