Máj je lásky čas. Květen je měsícem, kdy vaši zahradu prostě musíte milovat. Vše roste, kvete a bují, na zeleninové zahradě nemůže zůstat prázdný záhon. Rostou přímo seté plodiny, předpěstované sazenice již také patří na záhon. Květen je dobou setí, sázení, jednocení. Pilný zahrádkář již ale začíná sklízet první posly jara – ředkvičky, saláty i kedlubny.

• „Zmrzlí“ jsou loterií zahrádkářova jara. Můžete si vsadit na to, jestli letos přijdou, nebo ne. Buď budete riskovat a vysadíte rajčata a papriky při příznivém počasí ven již koncem dubna či počátkem května, nebo budete konservativní a počkáte až na druhou polovinu května. Zvažte ale množství práce, které jste do svých sazenic teplomilných zelenin investovali. Myslím, že se vyplatí počkat.
• Vysévejte fazole, okurky, melouny, cukety i zimní tykve přímo na záhony. Stále je čas a v teplejší, prohřáté půdě semena rychle vzejdou.
• Věnujte pozornost vzcházejícím výsevům přímo setých zelenin, okopejte je, abyste zabránili tvorbě škraloupu a vyjednoťte je. Sledujte škůdce – dřepčíci, ale v posledních letech hlavně mravenci, likvidují vzcházející jemné a křehké semenáčky. Toto poškození je pak často neprávem připisováno špatně klíčícím semenům.
• Mrkve i salátovou řepu můžete vysévat v průběhu celého května.
• Sklízejte ranou zeleninu – ředkvičky, saláty, kedlubny.
• Vysejte pozdní košťáloviny pro červnovou výsadbu – zelí, květák, růžičkovou kapustu.
• Vysejte semena zimního póru do sadbovačů nebo přímo na záhon.

Koncem měsíce je čas vyset cukety, které se již staly neodmyslitelnou součástí našich zahrádek i naší kuchyně. Je to jenom 30 let, co se u nás začaly výrazněji rozšiřovat, zpočátku jako náhrada za okurky nakládačky, které v té době decimovala plíseň okurková. Postupně se ale cukety staly svébytnou plodinou, která téměř vytlačila v minulosti podstatně oblíbenější patisony.
Cukety a tykve tvoří kůlovité kořeny a nemají rády prosazování. Vysévejte je proto přímo do květináčků a nepikírujte. Semena jsou velká, rychlé klíčí i rostou, na předpěstování sazenic stačí 3 týdny. Semena můžete vyset i přímo na stanoviště, do hnízd po 2 – 3 ve sponu dle charakteru růstu odrůdy. Po vyklíčení nechte ve hnízdě pouze jeden nejsilnější a nejlépe se vyvíjející semenáček.
Cukety jsou ceněny pro kompaktní růst, dlouhodobou plodnost a odolnost vůči nemocem. V poslední době jde jejich šlechtění stále dopředu a nové genotypy, označované jako „easy pick“, mají vzdušný růst a minimum ostnů pro lehký sběr. Do této skupiny patří výnosný hybrid BRITISH SUMMERTIME F1, vyznačující se štíhlými, vyrovnanými plody tmavě zelené, až černé barvy. Cukety ale získaly i „třetí rozměr“ – výšku. I když jsou ceněny pro kompaktní růst, odrůda SHOOTING STAR je pnoucí cuketa s delšími internodii na menší zahrady, vhodná pro pěstování u opory. Žluté plody vyžadují pravidelný sběr, nejchutnější jsou mladé a křehké, s jemnou slupkou.

BRITISH SUMMERTIME F1

Nejčastějšími „nájemníky“ malých skleníků jsou papriky, rajčata a okurky hadovky. Tyto zeleniny mají ale na prostředí různé nároky. Rajčata potřebují sušší vzduch a příliš vysoké teploty jim nesvědčí, papriky naopak snesou i "vlhké teplo". Teoretické doporučení zní - pěstujte ve skleníku buď jednu nebo druhou zeleninu. Skleník je ale na zahradě obvykle jeden a vy chcete mít veškerou teplomilnou zeleninu. Jak to tedy udělat? Umístěte rajčata blíže ke dveřím, kde jsou provětrávány v průvanu. Papriky, případně okurky hadovky zasaďte hlouběji do skleníku, kde bývají vyšší teploty.

Rajčata mají hlubší a silnější kořenový systém než jejich příbuzní – papriky nebo baklažány. Díky němu jsou schopny opatřit si živiny a vláhu z větší hloubky a z větší plochy. Sázení rajčat „na vodu“ je již zavedenou praktikou. Zvykněte si ale na systém, kdy odejdete od osázeného záhonu s čistými rukami. Vykopejte jamku, která je raději hlubší než plytčí, položte do ní rostlinu a zahrňte jamku se sazenicí do 2¬/3 vykopanou suchou zeminou. Až pak naplňte jamku vodou a počkejte až vsákne. Zalijte ještě jednou, případně dvakrát, podle vlhkosti půdy. Po vsáknutí vody zasypte povrch suchou zeminou ve vrstvičce minimálně 5 cm. Vrchní suchá vrstva zeminy zabrání vypařování vody a rostliny, které mají kořeny ve vlhku se rychle ujmou. Nejméně týden ale vysazené rostliny svrchu nezalévejte. Ujmou se i tak a navíc „potáhnou“ kořeny směrem dolů, za vlhčí půdou, co jim pomůže v průběhu další vegetace.

Pokud máte přerostlou sadbu paprik, mívají rostliny při výsadbě založena poupata nebo i otevřené květy. Otrhejte je a nechte rostlinu zakořenit a zesílit. Kdybyste na ní nechali vyvíjet se tyto první plody, rostlina věnuje veškerou svou energii do vývoje semen v nich. Omezí vegetativní růst i nasazování dalších plodů. Když zesílí a až potom založí plody, vaše úroda bude podstatně vyšší. Sazeničky paprik se doporučovalo vysazovat po dvou, poskytnou si tak vzájemně oporu a nerozklesávajú se pod váhou plodů. Efektivnější je ale rostliny papriky, hlavně v krytých prostorech, vyvázat motouzem v řádku k opoře. Kolíky zapíchněte do řádku nebo dvouřádku ve vzdálenosti 2 metry a jak rostliny rostou, postupně je z jedné i druhé strany vyvazujte. V tomto případě vysazujte papriky po jedné rostlině.

AMBOY F1

Také indeterminantní (tyčková) rajčata potřebují při pěstování oporu. Tou klasickou jsou dřevěné kolíky, i proto se v češtině vžil termín "kolíková rajčata". Dnes se často používají kovové spirály, do kterých se rostliny rajčete vpletete. Jsou výborné, často ale mají problémy se stabilitou a trpí vyvrácením se, hlavně když je rostlina plně obalena těžkými plody.
Jednoduchou a stabilní konstrukci pro rajčata si doma připravíte z železné tyčoviny o tloušťce 8 mm, kterou v prostředku ohnete do oblouku kolem pařezu nebo jiného kulatého předmětu. Při délce tyčoviny 4 metry získáme oblouk vysoký 180-190 cm, který je pro rajčata ideální. Rajčata vysaďte do sponu 70 x 70 nebo 60 x 60 cm. Přes úhlopříčky zapíchněte vždy k 4 rostlinám dva železné oblouky kolmo na sebe. V prostředku je svažte provázkem, získáte tak stabilní konstrukci, kterou nevyvrátí vysoká úroda plodů ani silný vítr. Na podzim oblouky uložte do kůlny, můžete je využívat mnoho let. Železo na povrchu zrezaví, což ale rostlinám nijak neškodí.

opory rajčat

Ne každý je pánem čtyřarové zahrádky v kolonii, nebo má velkou zahradu kolem svého domu. Čerstvé zeleniny z vlastní produkce se ale nemusíte vzdát ani tehdy, pokud máte zahrádku velkou jako dlaň, nebo pouze terasu či větší balkon. Pouze musíte volit druhy a odrůdy, které jsou pro malé zahrádky, nebo pro pěstování v nádobách, vhodné. Rajčata, papriky, baby leaf saláty, bylinky či koření zde patří k těm nejoblíbenějším. Samozřejmě se můžete pustit i do pěstování mrkví, tykví nebo zelí v nádobách, námaha a energie ale nebudou úměrné výsledku. Výbornou plodinou pro samozavlažovací truhlíky jsou chilli papričky. Při dobře zvolené odrůdě, vhodné do nádob, si vypěstujete z jednoho či dvou truhlíků dostatek pálivých plodů pro celou rodinu. Chilli z druhu Capsicum chinense mají delší vegetační dobu a na podzim, při příchodu prvních mrazů, bývá ještě na rostlinách spousta nedozrálých plodů. Rostliny v truhlíku koncem léta jednoduše přenesete na okno do interiéru, kde budete sklízet postupně dozrávající čerstvé plody až do vánoc. Na výsev chilli je již pozdě, sazenice jsou ale dostupné v zahradnictvích a zahradních centrech po celé republice. Samozavlažovací truhlíky jsou pro chilli ideální, volte raději ty kratší, při plně vyvinutých rostlinách se s nimi lépe manipuluje. Do 40 cm dlouhého truhlíku dejte dvě, maximálně tři rostliny, ne více. V prvních týdnech po výsadbě zalévejte opatrně, papriky nemají rády trvale přemokřený substrát. Až v době, kdy rostliny dostatečně zmohutní a rozvětví se, můžete nalít vodu v zásobníku do plna. Chilli rostou keřovitě a v truhlících vyžadují rozumné prosvětlení rostlin - vylámání části spodních výhonů v mladém stadiu jejich vývoje.

SAZENICE CHILLI

VENEZUELAN TIGER

Rovnoměrná vlhkost v procesu klíčení je pro semeno zásadní. Vždy je ale nutné zachovat určitý poměr mezi vláhou a vzduchem, semínko i rostlina potřebují "dýchat". Optimální je, pokud semeno až do vyklíčení využije spodní vláhu, která je v půdě. Pokud je kvůli nedostatečné půdní vlhkosti potřebné polévat, vždy vzniká riziko vytvoření „škraloupu“ - tvrdé kůry na povrchu půdy. Slabší semenáčky ji nedokážou prorazit a dochází k jejich odumření. Kůra vzniká při přílišném přemokření vrchní vrstvy půdy a jejím následném vyschnutí. Často se to stává zahrádkářům, kteří chodí do práce, polijí vysetý záhon večer nebo brzy ráno a prudké jarní slunce přes den vrchní vrstvu půdy vysuší. Pokud začnete výsevy zalévat, musíte zajistit, aby byl povrch půdy až do vzejití výsevu vlhký. Polévejte postupně, pouze tolik, aby půda byla schopna vláhu absorbovat a na povrchu se netvořily kaluže. Čím vyšší je obsah organické hmoty v půdě, tím vyšší je její odolnost k tvorbě škraloupu. Bílá netkaná textilie natažená na povrch záhonu pomůže s udržením stabilní vlhkosti půdy.

NASTLÁNÍ ZÁHONU

Sláma je přírodní produkt, který vám pomůže s bojem proti plevelům.

nastlání slámou

Váš Peter Gajdoštin