Červen je měsícem s nejdelšími dny v roce. Dlouhý den prospívá rostlinám, ale i zahrádkáři. Na zahradě je v červnu práce i na dvě osmihodinové „šichty“ denně – roste zelenina, květiny, roste ale i plevel. Je potřeba jednotit, okopávat, chránit před škůdci. V červnu už přichází i vrchol zahrádkářova snažení – sklizeň.
• Ještě stále je čas na výsevy. Můžete set salátovou řepu, mrkev i teplomilné zeleniny – fazole, cukrovou kukuřici, cukety i patisony. Při zajištění vláhy, v teplých podmínkách června, tyto pozdní výsevy rychle vzejdou.
• Jednoťte a okopávejte. Když budou mít rostliny optimální prostor, nebudou přehuštěné a nebudou jim konkurovat plevele, můžou nerušeně pokračovat v růstu a přinesou bohatou úrodu. Okopávání je i opatřením hospodaření s vodou, narušením škraloupu bráníte neproduktivnímu výparu – staří zahradníci říkali, že okopání nahradí jednu zálivku.
• Vysazujte sazenice pórku i pozdní košťáloviny z květnových výsevů – zelí, květák, kadeřávek, kedlubny a růžičkovou kapustu. Stále ještě můžete tyto pozdní košťáloviny vysévat.
• Vysévejte kopr, listový koriandr, vodnici i tuřín. Sejte i čekanku pro dopěstování kořenů na zimní rychlení puků.
• Vysévejte pozdní košťáloviny – kadeřávky, květáky, růžičkovou kapustu, pozdní kedlubny
• Sledujte výskyt plísně na cibuli, okurkách i rajčatech. Rizikovým faktorem plísní u všech těchto plodin je delší dobu trvající deštivé počasí a dlouhodobé ovlhčení listů. Při zaznamenání prvních příznaků plísně zasáhněte.
• Ošetřete rostliny rajčat a paprik vápenatým postřikem na list jako prevenci proti černání špiček plodů. Nepodceňujte toto „přihnojení“, jeho vynechání se vám může vymstít na ztrátě úrody hlavně ve sklenících a fóliovnících.
Fazole jsou „tři v jednom“. Jsou výživnou luštěninou, chutnou a křehkou zeleninou i rekultivační plodinou vážící vzdušný dusík pro potřebu svoji i pro následní plodiny. Lahodnou zeleninou jsou zahradní fazole s luskem bez pergamenové vrstvy. Pěstují se v tyčkové i keříčkovité formě. Popínavé zahradní fazole mají lusky ploché, nebo na průřezu kulaté, ale většinou hrubší. Skutečně lahůdkovou zeleninu poskytují fazole keříčkovité, hlavně odrůdy s jemnými a tenkými lusky. Fazole jsou teplomilnou zeleninou, květen je obecným termínem pro jejich výsev. Nebojte se ale ani červnových výsevů, můžete set do konce měsíce, pokud budete sklízet čerstvé lusky. Doba od výsevu do jejich sklizně je podstatně kratší, než kdybyste pěstovali fazole na suchá semena. Keříčkové fazole mají koncentrované nasazování lusků a jestli chcete sklízet ty mladé a nejkřehčí, v optimálním stadiu, musíte vysévat 2 – 3 krát v cca 3-týdenních intervalech. Nenechávejte lusky na rostlině přezrávat. Pokud máte nadměrnou sklizeň, kterou nestihnete zkonzumovat začerstva, očistěte lusky, krátce je blanšírujte (povařte v osolené vodě a následně rychle zchlaďte) a nechte zamrazit. Pokud vám lusky přezrají a jsou tvrdší, můžete vyluštit semena ve voskové zralosti a použít je jako fazole „flageolette“. Ze zahradních fazolí se dají využít i úplně suchá semena, pouze budete mít více práce vyluštit je ze suchých lusků, které neobsahují membrány. DELINEL je lahůdkovou keříčkovou zahradní fazolí s jemným zeleným luskem, SONESTA má lusk žlutý a PURPLE TEEPEE fialový.
Milovníci čerstvých salátů již mají od jara „žně“. Přichází ale dva nejteplejší prázdninové měsíce s vysokými teplotami, které hlávkovým salátům nesvědčí. Při vyšších teplotách jsou náchylné k předčasnému vybíhání do květu, podehnívání hlávek a k hořknutí listů. Pro červnové výsevy pozorně vybírejte odrůdu, vyvarujte se zbytků osiva jarních salátů, případně těch k rychlení, v létě by zklamaly. Spolehněte se na osvědčené „celoroční“ odrůdy LENTO nebo CASSINI.
Na záhony uvolněné po hrášku nebo raných bramborech můžete vyset i nahusto salát pro systém pěstování „baby leaf“. Tyto saláty se nejednotí, netvoří hlávky, ale sklízejí se ve stadiu 10 – 15 cm velkých listů plošným seříznutím. Lístky jsou jemné a křehké, v takto mladé fázi vývoje nehrozí vybíhání do květu ani hořknutí. Po šetrné sklizni - seříznutí rostlin 1 – 2 cm nad růstovým vrcholem, rostliny obrůstají a můžete je sklízet opakovaně. Pro systém „baby leaf“ můžete použít i listové nebo řapíkaté mangoldy, roketu, listový koriandr nebo asijské listové zeleniny, mibunu a mizunu. A kdo chce něco jiného, ať vyzkouší „baby kadeřávek“.
Mrkev, petržel, rajčata či okurky najdeme u nás na každé zahrádce. Dejte ale občas kousek prostoru i trochu exotické, či u nás netradiční zelenině. Možná začněte jenom těmi „méně pěstovanými“ a vysaďte si baklažán, meloun nebo vignu. Můžete ale jít ještě dál a poohlídnout se po ačokči, mexické okurce, okře či lagenárii. Určitě se nestanou tím, co u vás tradiční plodiny vytlačí. Ty zeleniny, které šanci měly, se již za poslední desetiletí u nás rozšířily – příkladem můžou být cukety nebo pekingské zelí. Netradiční zeleniny ale mohou být tou pověstnou „třešničkou na dortu“, kterou každý občas potřebujeme ochutnat. Sám jsem loni, snad po 8 letech, opět pěstoval ačokču. Není mým favoritem, moc mi nechutná, ale v létě jsme zjistili, že mladé plody se dají výborně grilovat. Zkuste i vy dát novým nájemníkům zahrady šanci.
Mnoho bylinek je stejně aromatických začerstva i po usušení, bazalka je ale výjimkou. Čerstvá je nejchutnější, sušením ztrácí značnou část aroma. Nejcennější částí bazalky jsou listy, v horkém nastupujícím létě ale rostliny přechází do generativní fáze a začínají kvést. Zaštipněte tvořící se květní výhony v mladém stadiu, podpoříte tím rozvětvení rostlin. Pozdě kvete a po seřezání ochotně obrůstá odrůda MINETTE, drobnolistá kompaktní bazalka s pravidelnými, kulovitými keříky. Jestli hledáte autentickou bazalku s plnou vůní a chutí, novinka PESTO je pro vás to pravé. Tato širokolistá odrůda s listem typu Genovese má dobře větvené rostliny s výborným zdravotním stavem.
Nepodceňujte mikroelementy. Molybden, zinek, bór, mangan či měď jsou tzv. stopové prvky, zeleniny jich potřebují pouze minimální množství. Jejich nedostatek ale způsobuje problémy v růstu i při skladování. Bor je příčinou srdíčkové hniloby červené řepy, nedostatek molybdenu u rajčat způsobuje deformaci listových čepelí, mangan je potřebný pro správnou násadu květů. U okurek se osvědčilo přihnojení bórem, manganem i molybdenem. Nedostatek molybdenu je příčinou známého a poměrně častého "vyslepnutí květáku"
Ve specializovaných prodejnách je možné koupit hnojiva obsahující jednotlivé mikroelementy nebo jejich směsi. Některá kombinovaná granulovaná hnojiva, např. známý Cererit, obsahují celý komplex stopových prvků.
Síra hraje významnou roli ve vývoji košťálovin a cibulovin. Je základní součástí aromatických látek cibule i glukosinulátů brukve. V minulosti byl dostatek síry v půdě ze spadu při spalování uhlí, po odsíření elektráren se ale v některých oblastech setkáváme s jejím deficitem. Dostupné jsou speciální hnojiva obsahem síry, využít můžete i hnojiva, kde je síra průvodním prvkem základních živin - síran amonný či síran draselný.
Zalévání ve skleníku je alchymií. Musíte vzít v úvahu stadium vývoje vašich rostlin, aktuální počasí, nebezpečí šíření listových chorob při vysoké vlhkost i riziko popálení listů, na které by se dostala studená voda tehdy, když jsou prohřáté.
Zalévání podmokem je optimální. Pokud musíte zalévat svrchu, zalévejte raději brzy ráno, aby rostliny rychle oschly a nezvyšovalo se riziko infekce listů. Kapková závlaha je pro mnohé zeleniny dobrou volbou. Zalévejte raději jednou za několik dní vyšší dávkou vody, každodenní zvlhčování vrchní vrstvičky půdy není neefektivní. Naučte se zalévat - přesvědčte se po zalití, jak hluboko jste půdu provlhčili a zda se vláha dostala až ke kořenům rostlin. Kořeny vašich rostlin potřebují vodu i vzduch, nechte proto půdu po zalití alespoň částečně proschnout, neudržujte ji trvale promáčenou.
