Pěstovat hrášek? Ale proč? Ptá se leckterý „měšťák“. Dnes, když ho dostanu koupit v každém obchodě – mražený i konzervovaný, samotný i ve směsi? Stojí za to ohýbat se nad záhonem? Vy, kteří hrášek pěstujete ale víte své. Mražený je dobrý, ale tomu čerstvě sklizenému a právě vylouskanému hrášku nevyrovná.

Pamatujete si z hodin biologie otce genetiky Johana Gregora Mendla? Víte na které plodině a kdy uskutečnil svoje první pokusy dědičnost?. Na hrášku a v 19 století, samozřejmě. Hrách ovšem provází člověka podstatně déle. Již z vykopávek v Tróji a v Thébách, datovaných kolem roku 1500 před Kristem jsou známe semena hrachu. První sběry a postupná domestikace této plodiny ale probíhaly již v době kamenné. Semena hrachu bohatá na proteiny sloužila jako zásobárna živin pro hladová období. Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do mediteránní Evropy a brzo po objevení Ameriky si jej první kolonisté přivezli sebou. Dlouho byl znám pouze polní hrách, pěstovaný na suchá semena bohatá na proteiny. Až v 16. století byly vyšlechtěny první „sladké“ hrášky podobné dnešnímu zahradnímu hrášku. O jejich „domovinu“ se pře Anglie s Francií,dle historiků Anglie mírně vede.

Hrášek je bohatým zdrojem vitaminů a minerálů – obsahuje fosfor, vápník,vitamíny A, B, E a C. Je význačným zdrojem vlákniny, cukrů, aminokyselin a proteinů. Aminokyseliny vznikají rozkladem proteinů v zažívacím traktu a jsou základními stavebními „cihličkami“ našeho organismu. A právě bílkoviny v hrachu mají podobnou skladbu aminokyselin jako bílkoviny živočišného původu. Kyselina listová (folacin), obsažena v semenech, podporuje růst buněk a tvorbu červených krvinek.

hrášekZahradní hrášek je ceněn pro své křehké a sladké zrna sklízena v mléčné zralosti. Postupným přezráváním lusků se mění lahodné cukry do zásobního škrobu a hrášek hořkne. Český konzument vyžaduje hrášek sladký ale velký. Jeho francouzský přítel by ale nevěřícně kroutil hlavou. Ve Francii je nejoblíbenější „petit pois“, drobný hrášek, pro který platí – čím menší tím lepší.

Snahou zahrádkáře je mít čerstvý hrášek co možná nejdéle. Opakované výsevy v 10 – 14 denních intervalech ale ne vždy poskytnou očekávaný výsledek.Často se stane že pozdější výsevy „doběhnou“ ve zralosti ty předchozí. Je to obzvláště tehdy, když v době zralosti nastane suché a velmi teplé počasí. Profesionální pěstitelé, dodávající hrášek do mrazíren a konzerváren, řeší rozložení sklizně výsevem raných, středně raných a pozdních odrůd v jednom termínu. Kombinace opakovaných výsevů velmi rané a velmi pozdní odrůdy zajistí jistotu dlouhé sklizně. Jestli chcete opakovaně vysévat jednu odrůdu, zvolte tu nejranější.

 Velmi rané hrášky
 Jedním z nejlepších zástupců raných odrůd je OSKAR, který spojuje ranost s velkým zrnem a vysokým počtem zrn v lusku. Asi proto je z odrůd hrášku nejpopulárnější. Porost dosahuje výšky  60 - 80 cm,  rostliny  jsou  silné,  bohatě  olistěné, se  světle zelenými listy.  Lusk je dlouhý asi 10 cm, ostře ukončený, prohnutý, s 10 – 12 zrny v lusku. Zrno je velké, tmavě zelené. Raností i výnosem srovnatelná je odrůda  JUNOS, bratr Oskaru s tmavým listem.. 

JUNOS je velmi raná odrůda hrachu zahradního. Porost dorůstá 70 - 80 cm výšky, lodyha je silná, pevná, list tmavý. Lusk je dlouhý, štíhlý, prohnutý, ostře ukončený s 10 – 12 zrny.

 

Rané hrášky
HAVEL
je raná až velmi raná odrůda hrachu zahradního. Rostliny dosahují výšky asi 65 - 75 cm, mají pevnou, podklesávající lodyhu s menším listem i palistem. Lusk je dlouhý 7 - 8 cm, rovný, tupě ukončený, obsahuje 7 - 8 zrn. Zrno je velké, tmavě zelené, vynikající kvality i velmi sladké chuti. Zrno je odolné k přezrávání, delší dobu vydrží sladké.

HAVEL

hrách VLADANRostliny rané  odrůda VLADAN dosahují výšky 65 - 75 cm, mají tenkou, pevnou, podklesávající lodyhu, tmavozelený habitus, menší list i palist. Lusk je 7 cm dlouhý, tupě ukončený se 7 - 8 zrny. Zrno je tmavě zelené a patří k největším v sortimentu. Druhou odrůdou s podobnou raností je LUBOR. Rostliny mají keříčkový habitus, bohaté olistění, užší list a větší palist. Lusky jsou rovné, tupě ukončené s 6 - 7 velkými, tmavě zelenými zrny.

Polorané odrůdy
Poloraná odrůda RADOVAN  má rostliny dorůstající 60 - 80 cm výšky, mají pevnou rozvětvenou lodyhu se středně velkým listem a menším palistem. Lusky jsou 7 - 8 cm dlouhé, ostře ukončené, se 7 - 8 středně velkými, tmavě zelenými zrny.Je odolná proti poléhání.hrách DAVID
Další poloranou odrůdou vhodnou pro zahrádkáře je DAVID. Tato odrůda má rostliny  vysoké 60 cm, s rozvětvenými lodyhami, list i palist je menší, světle zelený, s výrazným mramorováním. Lusk je mírně prohnutý, ostře ukončený, osazený 8 - 9 zrny střední velikosti, tmavé barvy. Vyznačuje se vysokou tolerancí k virovým chorobám. Je velmi odolná proti poléhání.

 


Velmi velké zrno má RONDO  poloraná velkozrnná odrůda středního vzrůstu. Lusky jsou 10 -12 cm dlouhé s 8 – 10 středně zelenými zrny.    

 

Pozdní odrůdy
Z pozdních odrůd můžeme zvolit RADIM. Je to odrůda s velkým zrnem, zvlášť vhodná pro rozložení sklizní pro samozásobení. Dorůstá 60 - 70 cm výšky, listy i palisty jsou větší, sytě zelené. Lusk je dlouhý, rovný, ostře zakončený s 8 - 9 středně velkými, tmavými zrny.

Další odrůdou řadící se k pozdním je odrůda DALILA.  Její využití v praxi je široké. Je vhodná jak pro malopěstitele, tak pro velkoplošné pěstování pro konzervárenské účely. Rostliny jsou velké, robustní, s tmavým listem, lusk je rovný, tupě ukončený. V lusku je 6 - 8 velkých, tmavě zelených zrn.

 DALILA

  hrách ALDERMANChcete vysoký kultivar? Zvolte pozdní MAXI hrách ALDERMAN. Do kolekce MAXI je zařazen pro velmi velké zrno a maximální velikost lusků.. Tato odrůda vysokého vzrůstu je určená především pro pěstování s oporou. Jako oporu lze použít drátěnku, tyč nebo nechat volně popínat po plotu. Rostlina dosahuje výšky 140 - 160 cm. ALDERMAN tvoří lusky velikosti 10 - 12 cm s 9 - 10 zrny středně zelené barvy.

Víte že:
Listy hrášku jsou konzumovány jako zelenina v některých oblastech Asie a Afriky. V Barmě je zelený hrášek „na listy“ pěstován jako hrnková bylinka.

Hrách má schopnost fixovat vzdušný dusík za pomoci bakterií žijících symbioticky v hlízkách na jeho kořenech. Hlízky „skladují“ přebytečný dusík, který rostlina nespotřebuje. Po jejím odumření je dusík uvolněn do půdy, kde je k dispozici okolním rostlinám.

Hrách má poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 0C a roste od 4 0C. Otužené rostliny snesou i přímrazek -5 0C. Optimálně roste při 14 – 18  0C. Za vysokých teplot kolem 30 0C neprobíhá dobře opylení a hrách nenasazuje lusky, předčasně dozrává a zasychá.

Rotace plodin je nejlepší obranou proti kořenovým nemocem (Fusarium) způsobujícím vadnutí hrachu. Nepěstujte hrách na jednom záhonu dřív než za 3 roky.