Čerstvé i sušené listy tymiánu (Thymus vulgaris) byly známy jako koření i lék už od starověku, staří Římané podávali tymián pro svůj posilující účinek zápasícím gladiátorům, ve starověkém Egyptě používali silice tymiánu k balzamování mumií.
Tymián má vyšší obsah silice (až 2,5 %), v níž jsou látky se silným dezinfekčním účinkem (thymol, karvakrol, cymen), které působí proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Rostlina je charakteristická svojí silně pikantní až lehce hořkou chutí, která připomíná kafr nebo hřebíček. Silice, třísloviny a hořčiny tymiánu pomáhají při dýchacích potížích, uvolňují křeče a hlen, potlačují kašel, astma a bronchitidu (součást různých sirupů na kašlání), pomáhají i při revmatismu, podporují trávení, obecně působí protizánětlivě. Tymián se používá do mnoha různých pokrmů - vhodný je do sýrů, masných pokrmů, do salátů, omáček, na pizzu, ke zvěřině, přidává se při uzení masa. Vynikající je králík pečený na tymiánu.
Mateřídouška (Thymus serpyllum, T. praecox) je divoká sestra tymiánu s jemnější lodyhou. Je drobná, silně vonná vytrvalá bylina nebo polokeřík trsovitého vzrůstu s poléhavými nebo vystoupavými lodyhami, které naspodu často dřevnatějí.
Mateřídouška se používá do čajových směsí proti nachlazení, velmi dobře působí při suchém kašli i při chřipce, kterou kašel provází. Pomůže rovněž při křečích hladkého svalstva. Používá se na zánětlivá onemocnění kůže a na špatně se hojící rány. V poslední době se začala používat i v aromaterapii.
