brokoliceMnozí zahrádkáři se jí bojí. Neuspěli v posledních letech s pěstováním květáku a raději se do pěstování jeho „sestry“ brokolice ani nepouští. Obavy ale nejsou na místě. Brokolice je obecně tvrdší a na pěstování méně náročná než květák, lépe snese vyšší teploty v létě a chladnější období na podzim. Nevěříte? Vyzkoušejte to s námi.

Ještě před dvaceti lety jste se setkali v knížkách o zelinářství s brokolicí pouze v kapitole „méně známé zeleniny“. Rychle se ale zabydlela a dnešní děti ji již berou jako zeleninu rovnocennou květáku nebo zelí. Ona není brokolice žádným nováčkem, její historie sahá daleko před počátek českých dějin. Brokolice pravděpodobně pochází ze Středomoří, z oblasti Apeninského poloostrova, kde ji pěstovali Etruskové již dlouho před příchodem italských kmenů. Vznikla z původní plané košťáloviny rostoucí na západním pobřeží Evropy, z předchůdce zelí, kedluben, květáku i kapusty. Nejdřív se z této plodiny konzumovaly mladé listy, postupně byly v zahradní kultuře vytvořeny formy s pevně uzavřenou růžicí listů (hlávkou) - zelí a kapusta, se zdužnatělým stonkem - kedlubny, nebo s jedlými základy květů a jedlými poupaty – květák a brokolice. Z Itálie se kulturní brokolice rozšířila v 16. století do Francie, dalších stopadesát let jí trvala cesta do Anglie. Odtud putovala do Ameriky, kde se začala ve větší míře pěstovat až počátkem století dvacátého.
U nás se brokolice výrazněji rozšířila v 80. a 90. letech 20. století, i když první původní odrůda výhonkové brokolice VITAMINA byla vyšlechtěna v Olomouci již v roce 1963.

Jejímu rozšíření výrazně pomohly studie, které identifikovaly komplex látek řadící brokolici jednoznačně do kategorie „superzdravých“ zelenin.
Brokolice je bohatá na vlákninu, beta karotén, vitamíny C a E a flavonoidy. Betakaroteny jsou silné antioxidanty snižující hladinu volných radikálů v krvi a tím i riziko cévních onemocnění. Podobný antioxidační efekt má i vitamín E a vitamín C, který navíc podporuje přenos energie na úrovni buněk a podporuje celkovou obranyschopnost organismu.
Významnou roli mají glukosinuláty – sirné sloučeniny zloučeniny s výrazným preventivním účinkem proti nádorovému bujení.
V posledních letech se brokolice stala předmětem pozornosti vědeckých pracovišť jako jedna z potravin, které pomáhají v prevenci proti rakovině. Její síla se nejvíce osvědčila v prevenci proti rakovině prostaty. Několik studií potvrdilo, že u mužů, kteří konzumovali pravidelně brokolici, bylo riziko onemocnění nižší v řádech několika desítek procent. Pokud někteří z nich onemocněli, pak mnohem častěji méně zhoubnou formou rakoviny. Podobné výzkumy potvrdily preventivní účinky i u rakoviny plic, močových cest a lymfatické tkáně.
Diabetologové zaznamenali schopnost brokolice snižovat druhotné dopady cukrovky, zejména na oběhový systém. Brokolice zlepšuje trávení a povzbuzuje látkovou výměnu, pomáhá při regeneraci sliznic. Vysoký obsah draslíku pozitivně ovlivňuje odvodňování organismu a snižuje krevní tlak. Výzkumy připisují brokolici schopnost hubit v těle některé škodlivé kmeny bakterií a vyzdvihují silné antisklerotické schopnosti.

Brokolice je jedna z nejlepších „protistresových“ zelenin. Zařaďte proto v období zvýšeného stresu brokolici v různých podobách do svého jídelníčku klidně i vícekrát týdně.

Brokolice obsahuje tolik vápníku jako mléko, je proto výborným doplňkem výživy při osteoporóze.
Navíc kyselina listová, minerály, nízký obsah cukrů a tuků, to vše dělá z brokolice zeleninu, kterou bychom neměli opomíjet.

Běžně se pěstují dvě základní formy brokolice
– brokolice květáková tvoří velkou středovou růžici
– brokolice výhonková – středová růžice je menší, rostlina je ale větvená a tvoří množství drobných postranních růžiček
Květáková brokolice je dnes nejoblíbenější, hospodyňky ale ocení dlouhé sklizňové období brokolice výhonkové. Její růžičky jsou výborné do polévek, zeleninových směsí či do rizota.

Odrůdy brokolice květákové:

FELLOW F1  - osvědčený, stresy snášející hybrid vhodný pro celoroční pěstování.  Lze jej pěstovat z rané výsadby pod folií. Po sklizni hlavních růžic dorůstají i růžičky z bočních výhonů, které jsou menší ale dostatečně pevné. Vegetační doba je 85 - 90 dní od výsadby.

LORD F1 - hybridní  odrůda vhodná pro celoroční pěstování, vegetační doba je cca 80 - 90 dní. Poskytuje velmi kvalitní, pevnou, kompaktní růžici.

Poloraná hybridní odrůda LUCKY F1 je vhodná pro jarní až podzimní sklizeň. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 75 dní. Je tolerantní k houbovým chorobám.       
          
Odrůdy brokolice výhonkové:
CALABRESE – italská odrůda s dobře větvenou rostlinou a postupným vývojem růžiček. Má dlouhou dobu sklizně a výborně obrůstá.

 Nejběžnějším termínem výsevu a výsadby brokolice je časné jaro se sklizní v květnu a v červnu. Vzhledem ke krátké vegetační době  (70 – 90 dní) je možno pěstovat v našich podmínkách brokolici i pro podzimní sklizně, s výsevem do poloviny července a výsadbou do začátku srpna. Otužené rostliny brokolice snesou na podzim mráz až do - 5 oC a růžice můžete často sklízet ještě v listopadu.

TIPY:
Brokolice je plodinou chladných období, která se dá lehce pěstovat v podmínkách malých zahrádek. Nejlépe se jí daří při teplotě od 10 do 25oC, letní vedra způsobují předčasný vývoj květních poupat a rostlina rychleji vykvétá.

Z hlediska nároků na výživu a hnojení je brokolice silný „jedlík“. Vyžaduje propustné hlinitopísčité půdy s dostatkem vápníků a pH v optimu od 6 do 7,2. Nebojte se přihnojit komplexním hnojivem v průběhu růstu rostliny.

Nepěstujte brokolici na místech, kde jste v předchozích letech pěstovali jiné brukvovité zeleniny – zelí, kapustu, kedlubny. Brokolice trpí stejnými nemocemi a škůdci jako její příbuzní.

Při přímých výsevech na záhon pozorně hlídejte napadení dřepčíky. Jsou schopni zdecimovat vyklíčené rostlinky v průběhu jednoho dne. Někdy požírají již jemné klíčící rostlinky, které se nemusí vůbec objevit nad povrchem půdy. Vlhko svědčí klíčící brokolici, nesvědčí dřepčíkům, udržujte proto při klíčení povrch půdy vlhký. Překrytí výsevů netkanou textilií je rovněž účinným opatřením proti dřepčíkům.

„Vyslepnutí“ růžic je u brokolice stejně jako u květáku častou poruchou vývoje. Příčinou může být poškození vegetačního vrcholu plodpomorkou zelnou, častěji je to ale nedostatek molybdenu na kyselých půdách. Přelijte sadbu preventivně molybdenanem amonným nebo použijte hnojiva s tímto stopovým prvkem.

Brokolici sklízejte v době, kdy je růžice plně vyvinutá a jemně se začíná rozvolňovat. Nečekejte dlouho, květní poupátka jsou vlastně konzumní částí této plodiny, při dlouhém otálení se sklizní se může stát, že se otevřou a vykvetou.

Po sklizni vrcholové růžice se u většiny odrůd vyvinou z pupenů v paždí listů růžice postranní. Jsou menší ale stejně křehké a chutné jako růžice hlavní.

Pokud neprodleně po sklizní růžici brokolice podchladíte v ledničce, zpomalíte enzymatické procesy, které způsobují zežloutnutí mladých poupat v růžici. 

Co nejkratší tepelná úprava zajistí znehodnocení minima cenných látek brokolice. Tradičním způsobem přípravy brokolice je její uvaření v mírně osolené vodě. Vyzkoušejte úpravu v páře, z hlediska zachování komplexu výživných látek je tento způsob šetrnější.

Listy brokolice jsou taky jedlé a dají se zpracovat na přívarek podobně jako kapusta. Sbírejte pouze mladé a jemné listy, staré jsou tuhé a vláknité.

Kvetouci-ruzice-brokoliceKonzumní částí brokolice jsou nerozvinutá květmí poupata. Ve svém vývoji směrem ke květu jsou podstatně dále než růžičky květáku, které jsou pouze meristematickým základem květních poupat. Sklízejte proto brokolici tehdy, když jsou růžice pevné. Květní poupata se stále vyvíjí a obzvláště za horkýh letních dnů může začít růžice brokolice na zahrádce kvést, jak vidět na obrázku.