Špenátového pyré je u nás tak běžné, že mnoho lidí by vám s nadsázkou řeklo - špenát roste v kostkách v mrazících pultech obchodů. Ten, kdo ale jednou vyzkoušel čerstvý špenát, ví své. Je daleko, daleko lepší a v kuchyni se s ním dá skutečně kouzlit. Když se jej naučíte používat, možná budete překvapeni jak rychle se vaše děti a vnoučata zbaví té typicky dětské „špenátové averze“. Špenát nemusí být pouze tou beztvarou rozvařenou hmotou, může být chutnou a strukturní zeleninou v polévkách, slaných koláčích, nákypech, salátech nebo těstovinách.Špenát má mnohem více zdraví prospěšných látek než pouze železo. Nevěřte Pepkovi Námořníkovi! Špenát obsahuje
• vitamíny A a C, antioxidanty, které udržují kardiovaskulární systém v kondici a snižují riziko infarktu
• kyselinu listovou, která je podstatná pro vývoj červených krvinek a pro růst
• cholín a inositol, substance které přispívají k prevenci arterosklerózy a spomalují kornatění tepen
• karotenoidy lutein a zeaxantin podporující zrak, snižující riziko makulární degenerace a šedého zákalu
• vitamín K nutný pro správnou krvetvorbu a srážlivost krve
Tradovaný vysoký obsah železa ve špenátu byl způsoben mylně posunutou desetinnou čárkou při rozborech koncem 19. století. Špenát obsahuje kyselinu šťavelovou, která snižuje schopnost organismu využít z potravy železo a vápník. S oběma prvky tvoří nerozpustné šťavelany, ze kterých se tyto živiny do těla nevstřebávají. Špenát je zdravý, ale na mýtus o železe v něm zapomeňte.
Špenát má asijský původ a pravděpodobně pochází z Persie. Je ale tak rozšířen, že přesnější místo jeho původu dnes již nelze určit. Pěstuje se od nepaměti, proto i druhové jméno, které mu bylo dáno - oleracea znamená jedlý. Do Evropy se špenát dostal někdy na přelomu I. a II. tisíciletí. Po objevení Nového Světa se rychle rozšířil i do Ameriky a dnes snad není místa na světě, s výjimkou tropů, kde by se špenát nepěstoval. Latinské rodové jméno Spinacea má vztah k ostnitému povrchu semene. Podle tohoto znaku rozlišujeme odrůdy se semenem ostnitým a semenem hladkým. Pro zahrádkáře je ale důležitější dělení podle typu a struktury listu - na špenáty hladkolisté a bublinaté. Intenzivní šlechtění moderních odrůd špenátu probíhá od začátku 20. století. Soustřeďuje se na odolnost k vybíhání do květu a na rezistenci k chorobám, hlavně virózám a plísni špenátové.
Špenát je chladnomilná zelenina. Vysoké teploty a dlouhý den způsobují vybíhání rostlin do květu. Kvetoucí rostlina je tuhá a ztrácí chuť. Jaro a podzim jsou proto nejvhodnějšími obdobími pro pěstování špenátu na zahrádce. Špenát vyséváme přímo na záhon - jarní kulturu v březnu až v dubnu. Rostliny mají rychlý vývoj a sklízíme je 45 – 65 dní od výsevu.
Špenát vyžaduje neutrální půdní reakci v rozmezí 6,5 až 7,5 pH. Půda pro jeho pěstování by měla být hlinitopísčitá ale dostatečně vododržná. Na písčitých půdách budete potřebovat dodatečnou zálivku, vlhkostní poměry na vysýchavých půdách zlepší i zapracování kompostu do záhonku při jeho přípravě. Jestli jste nuceni pěstovat špenát na těžkých a slévavých půdách vyzkoušejte vyvýšené záhony nebo hrůbky, zajistí kořenům příhodné podmínky pro růst a vývoj.
Rostliny špenátu vytvoří za krátkou dobu velké množství zelené hmoty - jsou to velcí „jedlíci“ s vysokými nároky na přístupné živiny v půdě. Nezapomeňte přihnojit záhonek pro špenát před výsevem. Jestli je zásoba živin v půdě nižší, můžete přihnojit komplexním hnojivem mezi řádky i při odplevelování.
Špenát má kořeny rozmístěny mělce pod povrchem půdy, okopávejte proto záhonek opatrně abyste neporušili kořenovou soustavu rostliny. Plevele ale pravidelně odstraňujte, obírají rychle rostoucí rostliny o přístupné živiny a vodu.
Podzimní kulturu špenátu vyséváme v polovině srpna. Využijte záhon, který je v polostínu nebo alespoň po část dne je mírně zastíněn. Přistínění alespoň částečně sníží vysoké srpnové teploty a rychlé prosychání půdy, které klíčícím semínkům špenátu nesvědčí. Udržujte záhon po dobu klíčení rovnoměrně vlhký. Můžete využít bílou netkanou textilii, která vám zůstala z jara - odráží sluneční paprsky a zabraňuje nadměrnému výparu vody z půdy.
TIP: Semena pro letní výsev můžete namočit a nechat 24 hodin v lednici, iniciují se v nich procesy klíčení. Takto nabuzená semena ale nesmí po výsevu proschnout.
Špenát je i v našich zimách dostatečně mrazuvzdorný. Přezimující kulturu vyséváme v 1. a 2. dekádě září.
Základem pro pěstování špenátu je správný výběr odrůdy, která musí mít dobrou odolnost k vybíhání do květu a k plísni špenátové.
LORELAY je tmavolistý špenát se středně velkými polovzpřímenými listy. Je vhodný k jarním i podzimním výsevům, dobře přezimuje.
EMILIA F1 je pozdní hybridní odrůda se středně zelenými, mírně bublinatými listy. Vysoce výnosná, rezistentní k A - D rasám plísně špenátové a výrazně rezistentní k vybíhání do květu. Tato odrůda může prodloužit sklizeň špenátu až do teplých letních dnů. Vyséváme od března do července, sklízíme od května až do září.
PREVIA F1 je velmi výnosná hybridní odrůda. Tvoří mohutné růžice tmavozelených listů. Odrůda je rezistentní k plísni špenátové.
MISANO F1 je hybridní rezistentní odrůda vhodná pro jarní výsev i podzimní výsev. Má výbornou odolnost k nízkým teplotám a spolehlivě přezimuje.
Sortiment klasických špenátů doplňuje odrůda LAZIO F1. Tvoří mohutné růžice tmavozelených listů, je resistentní k plísni špenátové. Poskytuje velmi vysoký výnos kvalitních, jemných listů.
TIPY:
Čerstvé listy špenátu před zpracováním důkladně umyjte, rostlina tvoří přízemní růžici a vždy na ní ulpí trochu hlíny. Dokonale je prohlédněte i proto, aby na nich nezůstal drobný hmyz nebo slimáček.
Špenát by se měl dostat ze zahrady přímo na talíř resp. na pánev či do hrnce.
Jestli jej musíte skladovat, dejte jej do polyetylénového sáčku a co nejrychleji přeneste do lednice. Sklizený špenát je citlivý k etylénu.
Neskladujte listy v lednici spolu s jablky, melouny nebo rajčaty - etylén, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje žloutnutí špenátových listů.
Špenát může být výtečnou součástí polévek, nákypů, slaných koláčů nebo štrúdlů a ve spoustě jiných jídel. Jeho chuť se výborně kombinuje a vynikne s máslem, smetanou, sýry, a slaninou. Olivový olej, česnek a čerstvě namletý pepř dodají špenátovým pokrmům ten správný akcent.
Uvědomte si, že špenát je tvořen z 90% vodou. Pamatujte na to při jeho přípravě a hlavně jej zbytečně nerozvařujte – ztrácí pak typickou chuť a texturu.
Protože špenát za dlouhého dne a vysokých teplot vybíhá do květu, našli se za něj pro toto období náhrady – tzv. špenátové zeleniny.
Novozélandský špenát – čtyřboč (Tetragonia expansa) tvoří rozložitě rostoucí keříky se špičatými šípovitými listy.
Mangold (Beta vulgaris) – listy všech forem mangoldu a dokonce i salátové řepy se dají upravit stejně jako špenát.
Lebeda zahradní (Atriplex hortensis) – mohutné rostliny lebedy dorůstají výšky až dvou metrů. Pěstuje se zelenolistá i červenolistá forma. Listy jsou bohatým zdrojem vitamínu C, chutí připomínají špenát, jsou ale méně šťavnaté.