Kuličky těsně semknutých listů růžičkové kapusty v sobě skrývají spoustu látek, které naše tělo i náš mozek potřebují ke svému zdravému provozu. Trpíte stresem či depresí? Jste pod tlakem? Máte náročnou práci? Potřebujete posílit imunitu? Je zde růžičková kapusta. Růžičková kapusta vydrží na záhonu přes zimu, odolává totiž mrazu až do cca -15 oC. Hlavně v minulosti byla proto velmi ceněna. Její kuličky jsme měli k dispozici jako zdroj vitaminů a minerálů i v čase, kdy byla o čerstvé ovoce a zeleninu opravdová nouze. Dnes, kdy pro nás už není problém koupit v obchodě téměř cokoli v kterémkoli ročním období, jakoby se na ní trochu pozapomnělo. Zaslouží si ovšem připomenutí.

ruzickova kapustaRůžičková kapusta je zdrojem vitaminu B1- thiaminu. Tento vitamin je potřeba neustále do těla dopravovat stravou, protože jeho případné přebytky se z něj vyplavují. Thiamin je nesmírně důležitý např. pro naši mentální svěžest, soustředění, odolnost vůči stresu i pro naší fyzickou výkonnost. Zvýšenou spotřebu vitaminu B1 mají těhotné a kojící ženy, kuřáci, pravidelní konzumenti alkoholu, fyzicky pracující lidé, děti v období vývinu i lidé pod častým tlakem stresu. Růžičková kapusta je výrazným zdrojem kyseliny listové, která se v našem těle dlouho neskladuje pro pozdější použití a je potřeba ji neustále doplňovat stravou. Růžičková kapusta nám dokáže doplňovat oba tyto vitaminy zároveň. V minulosti byla tato zelenina ceněna spolu se zelím také proto, že i během zimy sloužila jako jedna z malá čerstvých zdrojů vitaminu C. Byla tak tou pravou potravou pro náš imunitní systém, který po čas několika měsíců v roce, bez bující vegetace a za silně omezených zdrojů čerstvých potravin, strádal nedostatkem tohoto vitaminu.


ruzickova kapustaRůžičková kapusta má svoji typickou a těžko zaměnitelnou intenzivní chuť, kterou buď máme, nebo nemáme rádi. Růžičky nejčastěji používáme do polévek, buď jako jednu z mnoha přidaných druhů zeleniny, nebo i k přípravě krémové kapustové polévky. Můžeme ji také zapékat a dusit s masem - především hovězím a vepřovým, výborná je i zapečená se sýrem nebo přelitá sýrovým bešamelem. Hodí se k těstovinám i do rizota, lze ji upravit jako nákyp, nebo jako zdravou přílohu.

Vařením a pečením se vitaminy B1, C a kyselina listová ničí, proto růžičkovou kapustu nevaříme a nepečeme příliš dlouho. Pokud jsou růžičky malé a čerstvé stačí je jen spařit horkou a osolenou vodou.

Pěstování:
Kapusta je značně mrazuodolná, snese i teploty – 17°C. Vegetační doba je dlouhá, okolo rozmezí 170–240 dní podle odrůdy. Osivo vyséváme v dubnu do pařeniště nebo záhon na výrobu sadby a vysazujeme od června do července na záhon do sponu 50×70 cm. Při výsadbě dbáme na to, abychom sazenice vysazovali o 2–3 cm hlouběji, než původní sadba. Rostlinám koncem srpna zaštipneme terminální pupen, abychom podpořili tvorbu vedlejších pupenů – růžiček. Pozemek udržujeme bez plevelů a v létě vydatně zaléváme. Sklízet můžeme jednorázově nebo i postupně od října po celou zimu až do dubna příštího roku. Pokud hrozí silné mrazy, je možné rostliny na zimu přesunout do pařeniště. Je prokázáno, že když růžice projdou mrazem, mají lepší chuť.

ruzickova kapusta LUNETLUNET F1  je středně raná odrůda vysokého vzrůstu. Rostlina je pevného vzrůstu s nadprůměrným nárůstem růžiček velké velikosti tmavě zelené barvy s hladkým povrchem. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 210 dní

 

 

 

Poloraná odrůda polovysokého vzrůstu ROSELLA F1 má silně olistěné rostliny s mohutnou vrcholovou růžicí. Zelené až tmavě zelené listy dobře chrání růžičky před mrazem.  Růžičky jsou velmi pevné, na řezu žluté, s delším a silnějším vnitřním košťálem. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 187 dní.