Podzim je definitivně tady. Sice ještě můžou hřát poslední paprsky babího léta, konec vegetace je již ale znát v každém koutu zahrady. Sklizňových měsíců již máme za sebou letos hodně, říjen je ale měsícem sklizňově-úklidovým. První seriózní mráz většinou přijde ještě před Dušičkami a sežehne nejenom plevele, ale i papriky, rajčata, lilky či tykve. Může se stát, že přijde až v listopadu, raději s tím ale nepočítejte. Je dobré být připraven, jako by měl přijít zítra, vyhnete se tak namrzlým plodům, které místo ve sklepě nebo spíži skončí na kompostu. Stránky s předpovědí počasí jsou v říjnu nejlepším přítelem zelináře.
• Jestli ještě nemrzlo, stále je čas sklidit poslední plody rajčat a paprik.
• Nastupuje sklizeň pekingského i čínského zelí, asijských listových zelenin i podzimních salátů. Na skladování jsou vhodné pouze pevné a dobře zavinuté hlávky pekingského zelí. Ostatní listové zeleniny, kterých máte nadbytek, raději nechte i při příchodu prvních mrazů na záhonu, v nejkritičtější době je chraňte nastláním netkanou textilií.
• Pokud pěstujete přezimující saláty, špenát nebo košťáloviny na pozemcích, kde mají přístup zajíci nebo jiná zvěř, oploťte raději záhony. Křehké lístky mladých rostlin jsou v nastupujícím podzimu pro zvěř lahůdkou.
• Vyryjte kořeny pukové čekanky k rychlení a založte je do co nejchladnějšího sklepa.
• Sklízejte zelí a ostatní košťálovou zeleninu. Zelí na krouhání můžete před zpracováním několik týdnů skladovat. Hlávky, které jsou naprasklé, nebo při sklizni poškozené, ale zpracujte co nejdříve. S hlávkami zelí určenými ke skladování manipulujte opatrně, abyste nesetřeli voskovou vrstvičku, poskytuje jim ochranu do dalších měsíců.
• Věnujte pozornost odstranění posklizňových zbytků rostlin ze záhonů, vyplatí se to v prevenci nemocí pro příští rok.
• Pečlivě kontrolujte kořeny košťálovin při sklizni a sledujte případný výskyt nádorovitosti.
• Připravte si dopředu záhon na pozdní podzimní výsev kořenové zeleniny, mrkve a petržele, tak aby půda měla čas „slehnout“. Nespěchejte s výsevem, semena by neměla před příchodem mrazů vyklíčit. Tento způsob pěstování kopíruje přirozený samovýsev v přírodě, umožňuje semenům vyklíčit hned na jaře a využít v maximální míře zimní vláhu.
• Před rytím záhonů, nebo při něm zapravte do půdy rozleželou chlévskou mrvu nebo kompost.
• Pokud budete v pozdním podzimu vysévat mrkev a petržel, připravte si záhon již teď a nechte půdu slehnout.
• Pokud pěstujete chilli papričky v truhlících, přeneste rostliny před prvním mrazem do interiéru. Postavte je na světlo v chodbě nebo v pokoji při teplotě alespoň 15°C. Plody budou postupně dozrávat a sklízet je můžete až do Vánoc.
Skladujte, skladujte, skladujte… nastávající zima může být dlouhá.
I když je dnes zeleniny v obchodech dostatek, ta vlastní, vlastnoručně vypěstovaná a skladovaná má jednu obrovskou výhodu – znáte její historii. Víte, jak jste ji pěstovali, kolikrát, nebo jestli vůbec, jste chemicky ošetřovali.
Skladovat můžete zelí i kapustu, mrkev, petržel celer, cibuli, salátovou řepu či tykve.
Každá z těchto plodin má specifické nároky na skladovací podmínky. Úspěšnost skladování ale zvýší i správně provedený sběr a posklizňové ošetření. Několik zásad platí obecně.
• Sklízejte zeleniny na vrcholu zralosti. U nedozrálých, nebo naopak přezrálých, se doba skladování zkracuje. Ani tyto ale nevyhazujte, spotřebujte je jako první, jejich přebytky zamrazte nebo zakonzervujte.
• Pro skladování vyberte hlávky či kořeny nepoškozené, nepopraskané, bez viditelného napadení chorobami.
• Zeleniny na skladování sklízejte ráno, kdy jsou po studené noci vychlazené, nebo je nechte před zaskladovaním přes noc venku, aby vychladly.
Skladování zelí a kapusty
Zelí je plodinou, kterou můžeme uchovat v chladném sklepě po několik měsíců. Optimální termín pro sběr je v říjnu, za chladného a suchého počasí. Předčasně sklizené zelí rychleji vadne a je méně trvanlivé, opožděný sběr zase zvyšuje riziko praskání hlávek. Zelí sbírejte tehdy, když jsou hlávky tvrdé a dobře vyzrálé, pokud možno později odpoledne - tehdy má nižší obsah cukru a tím i lepší skladovatelnost. Řežte ostrým nožem těsně pod hlávkou, na níž ponechte tři krycí obalové listy. Hlávek se při manipulaci dotýkejte co nejméně, abyste nepoškodili ochrannou voskovou vrstvičku na listech.
Optimální hmotnost hlávek keí skladování je 2-2.5 kg. Před uskladněním je nechte pár dní ve studené, intenzivně větrané místnosti. Zde vnější listy oschnou, čímž se sníží riziko vzniku hniloby. Dostatečná cirkulace vzduchu a teplota okolo 0 ° C jsou během skladování optimální. Hlávky občas zkontrolujte a odstraňte ty, které jsou napadeny chorobami.
Pro skladování volte odrůdy speciálně pro tento účel určené. Velkohlávkové zelí na kvašení, s vyšším obsahem cukru můžete skladovat pouze několik týdnů. Pro dlouhodobé skladování se hodí odrůdy s menšími až středně velkými, hustými hlávkami - ALBATROS F1, HOLT, POLAR nebo PORTOZA F1.
AVAK F1 je polo pozdní zelí s univerzálním použitím - hlávky jsou vhodné na kvašení, přímý konzum i na krátkodobé skladování. Středně velké hlávky dorůstají do hmotnosti 3,5 až 4,5 kg. Nepraskají ani při delším ponechání na poli.
Pozdní kapustu sklízíme až do pozdního podzimu. Dobře snáší i teplotu -8 °C. Při těchto teplotách ji ale nesklízejte a počkejte až mráz pomine a kapusta namrznutí "vydýchá". Na skladování jsou vhodné odrůdy VERTUS nebo BLISTRA F1.
Kysané zelí
Velice populárním způsobem uchování zelí na zimu je kvašení. Způsob, který známe dnes, údajně převzali ve středověku Slované od Tatarů. Při dlouhém období bez čerstvé zeleniny se tak chránili před kurdějemi.
Kvašené zelí je produktem, který vzniká přirozeným mléčným kvašením ze nařezaného hlávkového zelí s přidáním soli. Kvalita konečného produktu do značné míry závisí na použité surovině, na obsahu cukrů, ze kterých tvoří bakterie kyselinu mléčnou. Pro přípravu pravého českého kysaného zelí jsou výborné tradiční starší „dobrovodské“ odrůdy - POUROVO POZDNÍ a POUROVO POLOPOZDNÍ. Mají sice svoje neduhy - mírně měkčí list po zkvašení a tendenci k šednutí, vyrobíte z nich ale to nejchutnější kysané zelí.
Kvalita kysaného zelí závisí na množství vytvořené kyseliny mléčné. Když vám zelí nedostatečně kvasí, nebo se v průběhu skladování tvoří na povrchu „šum“, můžete podpořit „vaše bakterie“ v soudku přidáním převařené vody s cukrem a solí.
Skladování mrkve
Nejlepší skladovatelnost má mrkev pěstovaná na lehčích, humózních půdách s vyšší zásobou draslíku. Pěstování na vlhkých, dusíkem přehnojených půdách zkracuje její skladovatelnost. Vyvinuté kořeny sbírejte od října do příchodu mrazu. V teplejších oblastech můžete část úrody ponechat v půdě a sklidit až na jaře. Na skladování vyberte zdravé, dobře vybarvené kořeny, vylučte ty popraskané a rozvětvené. Nať odřízněte asi centimetr n, ad vrcholem kořene, tak aby zůstal zachován vrchol - "srdíčko" rostliny. Při oklepávání hlíny kořeny zásadně o sebe neťukejte, výrazně byste snížili skladovatelnost. Očištěnou mrkev nechte několik dní oschnout. Poté ji uložte do sklepa. Optimální teplota pro skladování je kolem 1 °C při relativní vlhkosti vzduchu 90 až 95%. Pokud jsou podmínky vašeho sklepa sušší, založte mrkev do bedny s vlhkým pískem nebo agroperlitem. Vlhkost pomůže uchovat i překrytí skladovací bedny fólií, což vám umožní kontrolu kořenů během skladování. Při pravidelných kontrolách co nejdříve odstraňte nahnilé kořeny, aby se infekce nešířila na ty zdravé.
Pro skladování jsou nejvhodnější pozdní skladovatelné odrůdy, např. FRANCIS nebo AUTUMN KING 2 (VITA LONGA).
Podobné podmínky pro skladování jako mrkev potřebují i petržel, pastinák, celer, salátová řepa, tuřín či vodnice.
TIPY:
• Skladovat se dají i karotky, ale ty s pozdních červnových výsevů. Jejich fyziologicky mladší kořeny snášejí skladování lépe než karotky vyseté v březnu či dubnu.
• Při vytahování mrkve za listy se může snadno stát, že vám zůstane trs natě v ruce a kořen v zemi. Pokud však před vytažením kořen zlehka zatlačíte do země, zvětšíte otvor, přetrhnete jemné kořínky a mrkev bez problémů vytáhnete. Rýč je při podzimním sklizni mrkve nepostradatelným pomocníkem.
• Při sklizni někdy zjistíte, že se kořen hned pod povrchem rozvětvuje. Příčinou je hlubší tvrdá vrstva půdy, její špatná struktura nebo množství tvrdých hrud a kamenů. Na příští rok přeryjte půdu důkladněji a hlouběji, nebo pěstujte mrkev na hrůbcích.
Do kategorie barevných sáčků jsme posunuli i odrůdu mrkve CASCADE F1. Nově ji najdete i na zahrádkářských prodejnách. Odrůda s kratšími kořeny typu Chantenay, výnosná a chutná. Je vhodná i do těžších půd, kořeny jsou odolné k větvení.
Skladování cibule
Cibule, a cibuloviny obecně, včetně česneku a šalotky, jsou dobře přizpůsobeny pro dlouhodobé skladování. Suchý prostor a teplota těsně nad bodem mrazu jsou pro skladování optimální. Skladovatelnost je odrůdovou vlastností. Výborně skladovatelné jsou odrůdy ŠTUTGARDSKÁ, VŠETANA, TANDEM nebo červená GRENADA. Kratší dobu můžete skladovat bílé cibule, obří cibule španělského typu - GLOBO, nebo dlouhé, tzv. salámová cibule, odr. TOSCA.
Optimální čas sklizně je pro schopnost skladování cibule zásadní. Polehnutí natě je nejlepším indikátorem zralosti - sklízejte tehdy, když má 50% rostlin polehnutou nať. Vyberte rostliny ze země a nechte je několik dní na záhoně "zatáhnout". Potom je opatrně očistěte od zbytků zeminy. Nať zakraťte asi 1 cm nad vrcholem cibule. Při čištění vytřiďte všechny cibule s poškozenými nebo prasklými suknice, cibule viditelně otlačené, nebo s jakýmikoliv příznaky napadení chorobami. Nemusíte je vyhazovat, jsou vhodné k rychlé spotřebě.
TIP:
Promrznutí při skladování cibulím neuškodí. Vyvarujte se ale jakékoliv manipulace se zmrzlou cibulí – došlo by k jejímu otlačení, které se po rozmražení projeví hnitím.
Vy, co u nás nakupujete přes e-shop cibuli DAYTONA F1 znáte. Od letoška ji ale budete moci koupit i v barevných sáčcích na prodejnách. DAYTONA F1 je výnosná, výborně skladovatelná a chutná. Je to cibule „do nepohody“, která vyroste i tam, kde to jiným odrůdám moc nejde.
Dozrávání zelených rajčat
Nedozrálá zelená rajčata, sklizená před příchodem mrazů, můžete nechat v místnosti, při pokojové teplotě dozrát. Tímto způsobem nikdy nedosáhnete chuť a sladkost plodů, které dozrají na keři, na přímém slunci. Takto dozrálá rajčata spíš připomínají ta „zimní“ z obchodů, jsou ale vaše a znáte historii jejich pěstování a ošetřování. Vyberte plody dorostlé do plné velikosti dle odrůdy. Malé plody z konců vijanů nejsou pro posklizňové dozrávání vhodné. Vhodné jsou odrůdy s kulatými, pevnějšími plody typu LSL, např. TASTIER F1 nebo PEDRO F1. Plody musí být zdravé, nepoškozené a neotlačené. Umístěte je v jedné vrstvě na parapet do pokojové teploty. Výrazný vliv na dozrávání plodů má etylén, který produkují například zrající jablka. Přidáním jablka do igelitového sáčku s nezralými rajčaty zrání urychlíte.
Někteří zahrádkáři vytrhají před příchodem mrazů celé rostliny a zavěsí je v mrazuprosté, teplejší místnosti kořeny nahoru.
V Itálii poblíž Vesuvu je oblast typická dozráváním a dlouhodobým skladováním celých vijanů plodů (Pomodorino del Piennolo del Vesuvio). Místní odrůda má menší, vejčité plody s tužší slupkou, které vydrží v dobře provětrávaných skladech až 8 měsíců. Místní klima je ale základem dlouhého skladování a tato metoda je do našich podmínek nepřenositelná.
