Osvědčené pravidlo zní, že rajčatům se nejlépe daří ve skleníku. Platí ale ještě i dnes? Klima ve světě, naši krajinu nevyjímaje, se otepluje. Pěstování teplomilných zelenin se posouvá do chladnějších oblastí, tam, kde bychom je ještě před pár desetiletími nehledali. Má ještě vůbec význam pěstovat rajčata ve sklenících a fóliovnících? Podívejme se na argumenty pro i proti.
Rajčata jsou teplomilnou plodinou, pěstování v krytých prostorách nám pomůže "natáhnout" jejich vegetační sezónu do chladnějších jarních nebo naopak podzimních měsíců. Sazenice rajčat můžete vysadit do jarního skleníku o 3 - 4 týdny dříve než na vnější záhon. Skleník chrání rostliny před posledními jarními mrazíky, které často přicházejí v polovině května. Dřívější výsadba znamená dřívější sběr - a první vlastní rajčata jsou nejcennější. Skleník vám pomůže i na podzim, kdy prodlouží vegetační dobu opět o několik týdnů a dokáže eliminovat první podzimní přímrazky.
Zde ale výhody pěstování v krytých prostorách téměř končí. Za slunečných horkých letních dní se teploty ve skleníku šplhají často k 40 - 45 ° C, což je teplota, která již rajčatům nesvědčí.
Rajčata a teplota ve skleníku
Teploty pod 10 ° C rajčatům nesedí, zastavují u nich růst i vývoj. Optimální denní teplota je mezi 18 - 28 ° C. Je to poměrně široké rozmezí, vaše rostliny ale budou růst i při nižších, či naopak vyšších teplotách. Nižší teploty zpomalí růst i dozrávání plodů. U těch vyšších ale nemůžete očekávat adekvátní akceleraci růstu a fyziologických procesů v rostlině. Pár stupňů navíc rostliny bez problémů snesou, teploty nad 35 ° C ale způsobují problémy s vyzráváním plodů a příjmem vápníku.
Vysoké teploty způsobuje problémy s vybarvovováním plodů, častěji se vyskytuje žlutý prstenec kolem stopky. Není to pouze estetická záležitost, žlutá část přechází ze slupky do hlubších vrstev plodu, tkáň je tvrdá a prakticky nevhodná ke konzumu. Byla zaznamenána různá odrůdová citlivost k této poruše - citlivé je např. STUPICKÉ POLNÍ RANÉ. Prakticky bez poškození zůstává většina třešňových rajčat s drobnými plody.
STUPICKÉ POLNÍ RANÉ
Při vysokých teplotách se může na plodech vyskytnout i popálení způsobené slunečním úpalem. Projevuje se žlutými skvrnami na líčka plodu, většinou na vijanech s jižní expozicí a na silně odlistění rostlinách. Při teplotách povrchu plodu nad 35 ° C se narušuje správné fungování chromoplastů a žluté barvivo se nepromění na červený lycopen. Neodlisťujte proto rostliny nadměrně, listy jsou místem fotosyntézy a tvoří za přispění sluneční energie živiny pro rostlinu. Současně ale odpařují vodu a rostlinu výrazně ochlazují.
Popálení plodů - sluneční úžeh
Při vysoké teplotě ve skleníku dochází k nepříjemnému poškození - k suché nekróze špiček plodů. Základní příčinou je nedostatek přijatelného vápníku. Někdy je nekrotizována celá špička plodu, jindy se na plodech vyskytují kulaté skvrny, které jsou ale vždy v koncové (květní) části plodů. Za vlhkého počasí jsou tyto skvrny našedlé a mokré, kdežto za sucha zasychají, jsou vpadlé, téměř černé, někdy druhotně pokryté saprofytickými houbami. Tato porucha může objevovat i na rostlinách rostoucích v půdách obsahujících dostatek vápníku. V naprosté většině případů se jedná o "relativní nedostatek přijatelného vápníku", závislý na dostatku či nedostatku půdní vláhy, obsahu dalších živin v půdě, především nadbytku dusíku a draslíku, ale i hořčíku nebo sodíku a od půdní reakce.
Nejjistější prevencí je pravidelná závlaha, rovnoměrná vlhkost půdy a rovnoměrná výživa, hlavně nepřehnojování dusíkem. Při příliš vysokých teplotách ale k tomuto poškození může dojít také pokud jsou ostatní faktory v optimu. Tehdy je postřik rozpustnými hnojivy s obsahem vápníku (chlorid vápenatý) na list jediným řešením. Vždy ale musí přijít preventivně, jednou poškozené plody už nevyléčíte - odstraňte je, abyste umožnili rostlině vyživovat plody nového.
Nekróza špiček plodů - nedostatek přijatelného vápníku
Rotace plodin
Nejvhodnějším předplodinami pro rajčata jsou luštěniny, cibuloviny a kořenová zelenina. Nevhodné je sázet rajčata po rajčatech na jednom pozemku, pauza by měla být minimálně 3 - 4 roky. Totéž platí pro výsadbu rajčete po jiných plodinách z čeledi lilkovitých - paprikách a baklažánech. Tato rada je ale těžko proveditelná a pouze teoretická, pokud máte malý skleniček, ve kterém prakticky stále střídáte rajčata, papriku či lilky. Snažte se proto po skončení vegetace odstranit všechny rostlinné zbytky - vytrhejte kořeny, shrabte všechny listy z povrchu, seberte spadané plody. Udržujte půdu v dobré kondici - doplňte chlévský hnůj nebo dobře rozložený kompost vždy, když k němu máte přístup. Staří zahradníci vždy po několika letech vyvážely půdu ze skleníků a nahrazovaly ji novou. Dnes ale tato praktika vymizela, je hodně pracná.
Závlaha
Velkým plusem pěstování rajčat v krytých prostorách je možnost optimalizace závlahového režimu. Při déle trvajících deštích nedochází k dlouhodobému ovlhčení povrchu listů, což je základním předpokladem pro rozvoj nejobávanější choroby - plísně na rajčatech. Když venku prší, vaše rostliny ve skleníku zůstávají suché a před plísní chráněny.
Kapková závlaha nebo závlaha podmokem jsou ve skleníku ideální. Pokud musíte z nějakého důvodu zalévat "svrchu", zalévejte ráno a za slunečného dne, tak aby listy rostlin co nejrychleji oschly.
Vaše rajčata potřebují v půdě rovnovážný poměr mezi vláhou a vzduchem. Nejen sucho, ale i přílišné přemokření jim může škodit. Zalévejte raději jednou za několik dní vyšší dávkou vody, každodenní zvlhčování vrchní vrstvičky půdy je neefektivní. Naučte se zalévat - přesvědčte se po zalití, jak hluboko jste půdu zvlhčili, vláha se musí dostat až do efektivní vrstvy kořenů rostlin.
Kdo někdy pěstoval rajčata, určitě si všiml, že se ne rostlinách někdy "kroutí listy". U některých odrůd více, u jíných méně. Nejedná se o žádnou nemoc a tyto listy zbytečně neodstraňujte. Jde o reakci rostliny na vysoké teploty, hlavně v krytých prostorách. Rostlina se snaží omezit prohřívání listů a ztrátu vody přes ně. I takto stočené listy jsou ale fotosynteticky aktivní.
Stáčení listů rajčat.
Rajčata jsou ve skleníku nejraději samy. Pokud je budete pěstovat v krytých prostorách spolu s paprikami, mějte na zřeteli rozdílné nároky těchto plodin. Rajčata vyžadují proudění vzduchu a nižší teploty, paprika snese "skutečně vlhké teplo". Pokud budete pěstovat tyto plodiny ve skleníku společně, vysaďte rajčata do průvanu blíže ke vchodu, papriky (případně okurky hadovky) doprostřed.
Pravidelné větrání je při pěstování rajčat základem. Cílem je udržet listy suché, zabránit jejich orosení a tak minimalizovat rozšíření listových chorob. Někdy se uprostřed léta vyskytne pár dní s výrazným poklesem teplot. První reakcí zahrádkáře je zavřít skleník a dopřát rajčatům více tepla. A právě tehdy je rizikovým faktorem déle trvající orosení listů. Nechte raději i při nižších teplotách v průběhu července a srpna váš skleník otevřený. Nižší teplota je menším rizikem jako potenciálně rozšíření plísně.
Opylení
Rajčata jsou samosprašná. Prašníkový váleček obepíná čnělku květu a pyl za normálních podmínek samovolně spadne na bliznu, opylí ji a zajistí normální vývoj plodu. Při vysokých teplotách a při omezeném pohybu vzduchu ve skleníku občas dochází k problémům s opylením, výsledkem čehož bývají malé a nevyvinuté, tzv. partenokarpická plody neobsahující semena. Pomozte proto v létě svým rostlinám tím, že na ně občas poklepete. Zatřesení rostlinou uvolní pyl, zlepší se opylení a tím i následný vývoj plodů.
Hygiena v krytých prostorách
Věnujte pozornost vašim rostlinám. Pravidelně vylamujte zálistky v co nejmladším stádiu. Když jsou příliš přerostlé, velké rány po jejich odlomení mohou být cestou infekce dovnitř rostliny. Odstraňte i nejspodnější listy, které se dotýkají půdy. Pravidelně kontrolujte rostliny, zda se na listech nevyskytly choroby nebo škůdci a hned v zárodku zasáhněte. Odstraňte případné napadené listy, jsou zdrojem další infekce. Stejně odstraňte i nahnilé nebo poškozené plody.
Podzimní kultura rajčat.
Dlouhé a teplé podzimy, se kterými jsme se setkávali v posledních letech, umožňují sběr rajčat nezřídka až do listopadu. V podmínkách malých skleníčků ale bývají rostliny vysazeny brzy na jaře v této době již "odplozené". Vysejte proto pár rostlin až v polovině května a vysaďte do skleníku začátkem července. Na podzim budou tyto rostliny fyziologicky mladší, zdravější a v lepší kondici budou plodit až do zamrazí. Vyzkoušejte na podzim odrůdy TASTIER F1, SUNGOLD F1, MANDAT F1 nebo PEDRO F1.
SUNGOLD F1
TASTIER F1
Česko je sice malou zemí, má ale značně rozdílné klimatické podmínky. Pěstování rajčat na Jižní Moravě a na Vysočině bude vyžadovat rozdílný přístup. Berte proto tato moje doporučení s rezervou a přizpůsobte pěstební postup svým místním podmínkám. Vyberte si z našich rad ty, které se pro vás hodí. Nebojte se použít to, co tak oceňovali už naši dědové - selský rozum.
Váš Peter Gajdoštin
