Phytophtora infestans je jednou z nejvážnějších nemocí brambor a rajčat po celém světě. Jeden rostlinný patogen může způsobit škody, které jsou ročně celosvětově vyčíslovány v miliardách dolarů. V minulosti ale tato nemoc způsobila pohromu ještě větších rozměrů. V druhé polovině 19. století, když se plíseň bramborová rozšířila z Ameriky do Evropy, pronikla i do Irska, země, kde výživa velké části populace závisela na pěstování brambor. Nová nemoc vedla k téměř totální destrukci porostů této plodiny a byla jednou z hlavních příčin hladomoru, při kterém zemřelo milion Irů i příčinou následné vlny emigrace Irů převážně do USA.

Plíseň bramborová (Phytophtora infestans) napadá brambory a rajčata. Donedávna se označovala jako „plíseň bramborová“. Dnes se ale tato nemoc, když napadá rajčata, označuje jako „plíseň rajčete“, resp. „plíseň bramboru na rajčeti“. Názory fytopatologů se liší, pravděpodobně jde ale o nemoc způsobenou stejným patogenem, zůstat u názvu plíseň bramborová se proto jeví logičtější.

Napadení se projevuje rozrůstajícími se šedozelenými skvrnami nejčastěji na okrajích listů, které se rozšiřují na celou čepel. Skvrny postupně hnědnou a listy vadnou a tmavnou. Na spodní straně skvrn se u jejich okrajů za vlhkého počasí objevují světlé povlaky reprodukčních orgánů houby. Hnědé podlouhlé skvrny se objevují i na stonku a listových řapících. Na plodech se vyvíjejí nejdřív drobné zelenohnědé skvrny, které se rychle rozrůstají a postupně hnědnou. Typický je vrásčitý povrch napadeného pletiva plodu a do hloubky zatvrdlá, hnědá dužina.
Rozvoj nemoci podporuje déletrvající vlhké počasí, mlhy, ovlhčení listů při nevhodné zálivce a nižší teploty nebo výrazné rozdíly mezi denní a noční teplotou.

plíseň na listu

Plíseň bramborová na listu rajčete (foto Jaroslav Rod)

Plíseň na plodech

Plíseň bramborová na plodech rajčete  (foto Jaroslav Rod)

Jak se proti plísni bránit? Přemýšlejte nad tím ještě dřív, než rajčata vysadíte. Uvědomte si, že zabránit tomu, aby se spory plísně dostaly na povrch listu nemůžete – šíří se vzduchem, na kilometry daleko od napadených rostlin. Můžete ale omezit jejich vyklíčení tím, že se budete snažit udržet povrch listů suchý.

• Vyberte pozemek, který je plně osluněný a provětrávaný, tak aby rostliny po ranních mlhách nebo pouze studených ránách v druhé polovině léta rychle oschly. Vyhněte se části zahrady, která je po ránu zastíněná stromy nebo budovami.
• Nepěstujte rajčata po bramborech nebo rajčatech. Zárodky nemoci můžou přežít v bramborových hlízách. V posklizňových zbytcích rajčat by mohly z roku na rok přežít pouze odolné oospory z pohlavního rozmnožování patogena, které je ale v našich podmínkách vzácné.
• Dejte rostlinám více prostoru, nevysazujte nahusto. V průběhu vegetace vyvazujte a vyštipujte zálistky, s cílem udržení vzdušné rostliny.
• Zalévejte podmokem, snažte se, aby voda neulpěla na listech. Pokud musíte zalévat shora, dělejte tak za slunečného dne, po ránu, aby rostlina co nejrychleji oschla.
• Při prvých příznacích nemoci odstraňte napadené listy (jsou zdrojem sekundární infekce) a začněte s chemickou ochranou.

Chemická ochrana proti plísni je nejslabším článkem produkce zdravých rajčat na zahrádce. V manuálech pro profesionální pěstitele se doporučuje začít s prvními postřiky systémově působícími fungicidy preventivně, již v polovině června a opakovat je dle infekčního tlaku až do počátku sklizně. V době sklizně pak pokračovat s přípravky s krátkou ochrannou lhůtou a aplikovat je opakovaně v sedmidenních intervalech.

Je na rozhodnutí každého zahrádkáře, jak bude s chemií na svojí zahrádce nakládat. Kdo ji chce omezit, má již dnes možnost využít i u rajčat rezistentní odrůdy, snížit množství aplikované chemie a získat zdravější plody.
U našich tradičních odrůd rajčete je u některých genotypů uváděna vyšší odolnost k plísni bramborové. Při silném tlaku jsou ale prakticky všechny klasické odrůdy napadány. Genetický základ u nás pěstovaných rajčat je poměrně úzký a dominantní geny resistence se v nich nevyskytují.
Ve světe je ale šlechtění podstatně dál. 3 dominantní geny resistence, označovány jako Ph-1, Ph- a Ph-3 byly nalezeny v Solanum pimpinellifolium a úspěšně přeneseny do rajčat. Gen Ph-1 působí pouze na některé izoláty plísně bramborové a v šlechtění se s ním již nepracuje. Ph-2 je účinnější, působí ale spíš omezení příznaků nemoci, než úplnou rezistenci. Nejúčinnější je gen Ph-3, který poskytuje nekompletní dominantní rezistenci vůči širokému spektru ras plísně bramborové. Nejperspektivnějším směrem šlechtění, s nejlepšími výsledky odolnosti, se jeví kombinování genů Ph-2 a Ph-3 v hybridech. Výhodou je kompletně zmapovaný genotyp rajčete, kde jsou tyto geny lokalizovány a ve šlechtitelském procesu je lze laboratorně v potomstvu sledovat. Jde přitom o klasické šlechtění, tzv „marker-assisted selection“, ne genetické manipulace, GMO.

Nejčastějším mechanismem rezistence proti plísni je tzv. hypersensitivita, obrana rostliny, kdy napadené buňky hostitele odumřou a tím zabrání dalšímu šíření patogena. Napadené buňky vlastně „spáchají sebevraždu“ aby zachránily celou rostlinu. Zabrání tak rozrůstání haustorií patogena a tvorbě sporangií se zoosporami.
Odolnost proti plísni není u rajčat absolutní, do 10 % plochy listů bývá při silném tlaku patogena poškozených. Plíseň ale u těchto genotypů nenapadá plody a z poškozených listů se dál nešíří. Rostlina i při vysokém infekčním tlaku dál vegetuje, přirůstá a plodí.

Z širšího spektra odolných odrůd s různou úrovní rezistence vám představujeme dvě, které jsou dostupné pro české zahrádkáře v barevných sáčcích.
CRIMSON CRUSH F1 je tyčkové rajče s oběma geny rezistence Ph-2 i Ph-3, což mu zajišťuje velmi vysokou rezistenci k plísni na rajčatech. Plody jsou kulovité, větší, dorůstající až 150 g. Na povrchu jsou červené, dužina je šťavnatá a chutná, s vysokým obsahem lycopenu. Rostlina je vitální a skutečně zdravá, chemickou ochranu proti plísni u ní můžete omezit na minimum, nebo i vynechat. Přesto budete sklízet zdravá rajčat až do podzimu. Odrůda je u nás pěstována již dva roky, s positivními reakcemi od českých zahrádkářů.

CRIMSON CRUSH F1

CRIMSON CRUSH F1

COCKTAIL CRUSH F1 – letošní novinka, menší bratr výše uvedené odrůdy. Jde o tyčkové rajče s vysokou odolností k plísni Plody jsou pravidelně kulovité, hladké, o hmotnosti okolo 60 g. Mají výbornou chuť i aroma. Genetický základ rezistence k plísni bramborové je rovněž založen na genech odolnosti Ph-2 a Ph-3.

COCKTAIL CRUSH F1

COCKTAIL CRUSH F1

COCKTAIL CRUSH

COCKTAILS CRUSH F1

V našem sortimentu mají geny rezistence i červené datlové rajče RED PEARL a drobné třešňové VESPER. Obzvlášť VESPER mne stále udivuje. Svou vitalitou, schopností růst a plodit až do mrazu. Chuťově se např. se SWEET APERITIFem nemůže srovnávat, ale v říjnu má navrch – SWEET APERITIF to má „již za sebou“ a VESPER si roste jako by ignoroval chladné noci, ranní mlhy a všechnu tu podzimní šeď.
Samozřejmě vám nedoporučuji nahradit všechny vaše oblíbená rajčátka na zahradě těmi novými, s odolností proti plísni. My taky budeme dál pěstovat svoje favority. Ale vyzkoušejte je. Můžou být perfektní alternativou tehdy, když přijde s ohledem na plíseň zlý rok.

Vesper na podzim

Rostlina VESPER počátkem listopadu 2018

Vesper, sklizeň počátkem listopadu

VESPER - sklizeň plodů počátkem listopadu 2018

A ještě pár slov „pod čarou“ pro ty, co jste dočetli až sem.
Nemám rád označení „protiplísňová“, i když se u jiných zelenin v Česku používá. Je zavádějící a proto jsem dal v nadpisu označení „protiplísňová rajčata“ do uvozovek. Protiplísňová zelenina, ta, která by působila proti vlastním plísním tak, jako antibiotika, prostě neexistuje. Jsou pouze zeleniny odolné – rezistentní. I rezistence je ale pojem hodně široký. Ty genotypy, většinou jde o druhy, které nejsou patogenem vůbec napadány se označují jako imunní (např. tykve jsou imunní k plísni okurkové). Odrůdy, které jsou k danému patogenu odolné označujeme slovem rezistentní. Pojmem „tolerance“ je rezervován pro stav, kdy patogen odrůdu sice napadá, ale nepůsobí u ní hospodářsky význačné škody. Berme ale pojem „rezistence“, „rezistentní“ nebo jejich český ekvivalent „odolnost“, „odolná“ za vhodný pro běžnou zahrádkářskou mluvu.

Váš Peter Gajdoštin