Stalo se vám, že sazenice vašich rajčat nebo paprik po výsadbě na záhon „spapírovately“? Listy se na prudkém sluníčku doslova vysušily a rostlině trvalo delší dobu, než z růstového vrcholu vyrostly listy nové. Podívejme se, co dělat, abyste tomuto problému vyhnuli, aby se vysazeným přísadám dařilo a jejich adaptace na vnější podmínky byla rychlá a beze ztrát.
Naše kratší vegetační sezóna je pro některé zeleniny z teplejších oblastí příliš krátká. Kdybychom je vyseli až v polovině května přímo do půdy, začaly by plodit pozdě a nepřinesly očekávanou úrodu. Proto jim vegetaci „natahujeme“ směrem do jara tím, že v krytých prostorách předpěstujeme sazenice. Jedná se o celer, papriky, rajčata a lilek, někdy i dýně, cukety nebo okurky. První výsevy celeru v lednu jsou následovány únorovými paprikami a březnovými rajčaty. Cílem předpěstování je vypěstovat silné sazenice, čímž o jeden, dva až tři měsíce urychlíme vegetaci.
V bytových podmínkách, „za oknem“ jsou mladé rostliny pěstovány v podmínkách s vyšší teplotou a menším množstvím světla, což pro ně není optimální. Následkem toho jsou jejich tkáně měkčí, rostliny jsou často slabé a vytažené. Nejnáročnější částí pěstování je doba, kdy vysazujeme tyto mladé rostliny ven, kdy je vlastně „posíláme samy do světa“. Najednou, ze dne na den, se dostanou z bytu ven. Pokud je v době výsadby plné slunce a k tomu výsušné větry, nepřizpůsobené tkáně listů se mohou částečně až úplně spálit. Toto poškození se projevuje žlutými až bílými skvrnami na listech, často až jejich úplným zbělením.
Slabé poškození okrajů listů rajčat od slunce.
Silné poškození (spálení) listů rajčat od slunce.
Abyste se tomuto problému vyhnuli, je třeba před výsadbu zařadit fázi, která se nazývá otužování. Tak jako se vy musíte na jaře, po dlouhé zimě, vystavovat sluníčku postupně, tak musíte na vnější podmínky zvykat i vaše sazenice. S otužováním začněte 10 - 14 dní před předpokládaným termínem výsadby. Nejdříve vyneste rostliny v květináčích venku odpoledne, při vyšších teplotách, dejte je do závětří a do stínu na půlhodinu až hodinu. Postupně čas „venčení“ prodlužujte a přivykejte rostliny i na přímé slunce. Finální fází by mělo být to, že rostliny necháte pár dní venku i přes noc. Po celou dobu otužování dohlížejte na to, aby měly sazenice dostatečně zalitý substrát v květináčích, aby ale nebyly přemokřené.
Optimální sazenice je kompaktní, zdravá, neměla by být přerostlá, vytažená, s dlouhými internodiemi způsobenými špatnými světelnými podmínkami v době předpěstování. U rajčat může mít základy prvního květenství případně i první mladé plody. Pokud jsou první květy již na sazenicích paprik, vyštipněte je při výsadbě, dovolte rostlině kvést až tehdy, když bude spolehlivě ujatá a zakořeněná.
S výsadbou sazenic nespěchejte, počkejte až pomine nebezpečí posledních jarních mrazíků. Je lepší vysadit o týden později než jeden den před mrazem, který může veškerou vaši mnohotýdenní snahu zmařit.
Pokud máte zahradní skleníček, vyneste do něj sazenice hned, jak to počasí dovolí. Skleník jim poskytne lepší podmínky než okno v bytě – více světla a optimální teplotu. Nebojte se toho, že teplota v noci klesá, dávejte ale pozor, aby vaše mladé rostliny nenamrzly. Pokud jsou hlášeny přízemní mrazíky, zakryjte rostliny bílou netkanou textilií. Pokud by měly být noční teploty podstatně nižší, zaneste raději sazenice do interiéru.
Optimální podmínky pro předpěstování sadby poskytovala pařeniště, hlavně ta teplá, do kterých se našlapal chlévský hnůj. Při jeho rozkladu vznikalo teplo, které prostor pařeniště vyhřívalo. Dnes už má pařeniště málokdo. Postupně se vytratili hlavně proto, že jejich obsluha je časově náročná – pařeniště musíte otevírat a zavírat podle aktuálního průběhu počasí. Vyžaduje vaši každodenní péči a ani na půl dne od něj nemůžete odejít. Pro sazenice je ale z hlediska světla i teplot optimální.
Jednoduché, ale velice funkční pařeniště si uděláte z balíků slámy.
TIP: Pro vypěstování kompaktní sadby je důležitý rozdíl mezi denní a noční teplotou. Ta noční by měla být o 5 – 7 °C nižší. Právě tento rozdíl, spolu s dostatkem světla během dne vám zajistí kompaktní sazenice.
Dýně, cukety a okurky můžete vysít přímí na záhon, můžete ale i předpěstovat sazenice. S jejich výsevem nespěchejte, rostou rychle a 3 – 4 týdny na jejich předpěstování bohatě stačí. Tyto rostliny nemají rády pikýrování, vysévejte je proto rovnou do květináče nebo sadbovače a při výsadbě na záhon s nimi zacházejte velmi opatrně.
Žluté zabarvení mladých listů cuket se vyskytuje u žlutoplodých odrůd. Je neškodné, rostliny mu "urostou" a později se vyvíjející listy jsou již normálně zbarvené. Nezaměňujte toto žloutnutí s virózami, u nich je čepel listu deformována.
Váš Peter Gajdoštin