Aquilegia caerulea
Kopretiny, zvonky, hvozdíky slzičky, ty všechny patří na kvetoucí louky Bílých Karpat. Ale tato květina, která tu počátkem června kvete - to je přeci orlíček. Nepatří ale orlíčky do zahrady? Není tomu tak, modré a bílé orlíčky obecné (Aquilegia vulgaris) jsou na vlhkých okrajích karpatských lesů původní. A nerostou tam po jednom, jsou jich tam stovky a tisíce.
Orlíček je skutečně nenáročnou trvalkou téměř pro každou zahradu. Je spousta kytek na plné slunce, podstatně méně ale těch do polostínu. A právě polostín orlíčky milují. Dopřejte jim lehčí, humózní půdu a dostatek vláhy, podmínky podobné původním stanovištím. Pak orlíčky na vaši zahradě zdomácní a budou se množit samovýsevem.
Orlíčky nemají rády dělení trsů a přesazování, množení osivem je jednodušší. Semena klíčí na světle, vysejte je proto na povrch substrátu a jenom mírně přitlačte. Semena orlíčků vyžadují stratifikaci, odbourání inhibičních látek, které brání klíčení. Tento proces je podpořen střídáním teplot a chladem. Vysejte orlíčky brzo a umístěte truhlík ven, kde na něj působí přirozený průběh počasí. Jestli musíte vysévat později, podchlazení výsevu v lednici na 2 – 3 týdny tento přirozený cyklus nahradí. Z raných výsevů kvetou rostliny již prvním rokem, pozdější vyseté vykvetou až napřesrok, ale o to bohatěji.
Oblíbenou odrůdou je směs MAC KANA s velkými, často dvoubarevnými květy na vysokých stopkách.
Kultivar BARLOW se vyznačuje plnými květy a nižšími rostlinami.
