Je jednou z nejběžnějších zelenin - vždyť mrkev nesmí chybět v žádné polévce, je součástí většiny mražených zeleninových směsí, můžeme ji jíst na slano i na sladko. Mrkev je ceněna hlavně pro svůj obsah beta karotenu, provitamínu A, ze kterého si naše tělo vitamín A vyrábí. Jedna dobře rostlá mrkev pokryje celodenní potřebu vitamínu A dospělého člověka. Mrkev je ale i bohatým zdrojem vitaminu B, C a E, lehce přijatelného vápníku, pektinů a vlákniny.
Není ale mrkev jako mrkev. Máme karotku i mrkev na skladování, žluté krmné mrkve i odrůdy tvarem spíše připomínající ředkvičky. Mrkev dokonce nemusí být pouze oranžová, jsou odrůdy červené, bílé i fialové. Jestli se tak trochu ztrácíte v sortimentu mrkve a nevíte kterou odrůdu jak využít, máme pro vás malého průvodce typy a odrůdami. Na základě tvaru kořene a velikosti jsou odrůdy mrkve zařazovány do následujících typů. Uvádíme je i s typickými odrůdami.
Typ CHANTENAY se využívá pro přímý konzum, k sušení a přípravě džusů a šťáv. Má kratší kořen kónického tvaru, a proto se hodí i do těžších půd. Odrůda Chamare./p>
Typ NANTES je nejvíce pěstovaným typem – typickou karotkou. Nejranější sklizně se svazečkují, pozdější sklizně jsou vhodné na přímý konzum nebo zpracování. Odrůdy Jarana F1, Nantes 5, Nantes 3 – TIP TOP, Karotina, Karola, Smirna.
Typ BERLIKUM zahrnuje odrůdy vhodné pro přímý konzum, dlouhodobé skladování, zpracování i sušení. Kořeny jsou větší, válcovité až mírně kónické, s tupým zakončením. Odrůdy Kráska, Jitka F1, Koloseum F1, Katlen, Rubina.
Typ FLAKEE má velmi dlouhé, kónicky zúžené kořeny s širokou plochou hlavou. Jsou velmi výnosné a jsou určené pro přímý konzum, dlouhodobé skladování, zpracování a sušení – Kardila.
Typ PARISIAN je zvláštní kulatým „ředkvičkovitým“ tvarem - Rondo.
JITKA F1 – polopozdní a vyrovnaná karotka typu Berlikum. Kořen je 18-22 cm dlouhý, mohutný, má válcovitý tvar a tupé zakončení. Odrůda je vhodná pro přímý konzum, skladování i zpracování. Při pozdějším sběru nepraská a dále dorůstá.
NANTES 3 (dříve TIP TOP) je poloraná, velmi kvalitní karotka Nantéského typu určená pro přímý konzum od léta do podzimu. Má kořeny válcovitého tvaru dlouhé 16 - 20 cm s intenzivním oranžovým vybarvením. Odrůda je oblíbená i pěstovaná na celém světě pro svou výnosnost i vyrovnanost ve tvaru kořene.
KAROTINA je kvalitní odrůda polorané mrkve určená pro přímý konzum i krátkodobé skladování. Kořen je mírně kónický a tupě zakončený. Povrch kořene je hladký, intenzivně vybarvený. Dužnina je oranžově červená, jemné chuti. Srdíčko má stejné intenzivní vybarvení jako kůra. Kořen je velmi odolný k praskání a zelenání kořenových hlav. Odrůda je odolná k vybíhání do květu.
MIGNON – kolekce PRE MLSNÉ JAZÝČKY – skorá, „baby“ karotka. Pravidelné, křehké kořeny vynikají jemnou strukturou a lahodnou chutí. Jsou válcovité, tupě ukončené s velice dobrým vybarvením.
MAXIMA F1 – kolekcia MAXI – extra velká, pozdní skladovatelná mrkev. Kónický kořen je dlouhý 25-30 cm. Odrůda vyniká vysokým výnosem a uniformitou, má vysoký obsah sušiny a zdravé, nezelenající vrcholy. I navzdory svojí velikosti poskytuje lahodnou a sladkou dužninu.
JARANA F1 je raná hybridní karotka Nantského typu. Kořen je středně dlouhý s velmi dobrým vnitřním i venkovním vybarvením. Vyznačuje se hladkým, vyrovnaným kořenem. Nižší, ale pevné listy umožňují svazečkování.
KOLOSEUM F1 je pozdní hybridní odrůda mrkve typu Berlikum s velmi dobrou skladovatelností. Je vhodná pro zpracování, sušení a skladování. Kónický kořen je dlouhý 25–30 cm. Odrůda poskytuje vysokou sklizeň vyrovnaných kořenů, s vysokým obsahem sušiny. Přestože se jedná o pozdní skladovatelnou mrkev, má sladkou dužninu lahodné chuti.
Mrkev nemusí být pouze oranžová. Čína a Japonsko si stále udržuje oblibu žlutých a červených mrkví, na trzích na Středním Východě naleznete běžně mrkve fialové. Barevné mrkve se od té oranžové liší hlavně obsahem rostlinných pigmentů. Většina těchto látek, stejně jako beta karoten jsou antioxidanty, pomáhající kontrolovat a odstraňovat volné radikály z našeho organismu.
Žluté mrkve obsahují xantofyly, barviva blízké karotenoidům. Zlepšují funkci zraku – zpomalují degeneraci žluté skvrny v oku, snižují riziko některých forem rakovinného bujení.
Červené mrkve obsahují lycopen, barvivo přítomné v rajčatech nebo vodním melounu. Přispívá k prevenci srdečních chorob a některých nádorů, např. nádoru prostaty.
Fialové mrkve vděčí za svou barvu anthokyanům, silným antioxidantům, lapačům volných radikálů v krvi. Brání zanášení cév a tím pomáhají v prevenci infarktu.
Bílé mrkve jsou na barviva nejchudší. Jsou ale sladké a chutné!
Tipy:
Mrkev je dvouletka. V prvním roce vytvoří kořen se zásobními látkami, které využije v dalším roce pro tvorbu semena. My obvykle její vegetační cyklus přerušíme a vyryjeme kořeny pro vlastní potřebu v létě či na podzim. Když je necháme v půdě, příští jaro mrkev vykvete a vytvoří semena.
Semeno mrkve obsahuje kumaríny, chemikálie, které brání v klíčení plevele. Rostlina si tím zajišťuje životní prostor pro růst a vývoj. Praktickým výstupem pro zahrádkáře je to, že záhonek s mrkví nevyžaduje tolik odplevelování jako záhonky sousední. Kumariny jsou ale jedním z důvodů pomalejšího vzcházení mrkve. V procesu klíčení se odbourávají a tím umožní vyklíčení semene. Jejich odbourávání je ale postupné a vyžaduje určitý čas, proto vám mrkev nevyklíčí okamžitě ani v případě, že ji na jar vysejete za optimálních vlhkostních podmínek do dostatečně vyhřáté půdy.
Na těžších půdách se často vyskytují problémy s deformací kořenů mrkví. Příčinou poškození meristému kořenové špičky, když se dostane na nepropustné podloží nebo do půdní vrstvy s nedostatkem kyslíku. Poškození růstového vrcholu vede k deformaci a rozvětvení kořenu.
Pro získání kvalitních kořenů mrkve v horších podmínkách doporučujeme pěstování na hrůbcích. Hrůbky si připravíte tak, jako byste „nakopčili“ brambory, jen mírně širší, cca 50-60 cm, s rovnou horní částí. Do takto připraveného hrůbku vysejte dvojřádek nebo trojřádek mrkve. Kořeny budou hezčí a vyrovnanější, výrazně snadněji se budou sklízet. Hrůbky si připravte předem, ale semena vysévejte za 2 – 3 týdny až půda slehne.
Výborné vybarvení kořenů mrkve a sytou barvu dosáhnete na lehkých písčitých půdách a v půdách s vyšším obsahem humusu. Těžké a vápenité půdy snižují intenzitu vybarvení. Opatrně s vláhou, její nadbytek rovněž snižuje intenzitu barvy.
Mrkve z raných výsevů mají problém s pochmurnatkou mrkvovou /Psila rosae/. Je to malá "moucha" délky okolo 5 mm. Má hnědou hlavu a žluté nohy, hruď a zadeček jsou černé. Larvy pochmurnatky vyhlodávají v kořenech mrkví nepravidelné chodbičky.
Pokud vyséváme karotky koncem května, nebudeme mít problém s „červivostí“ kořenů způsobenou larvami pochmurnatky. Dospělci tohoto škůdce totiž létají a kladou vajíčka nejpozději do poloviny května.
Mrkev je jedna z mála zelenin, která je výživnější, když je konzumována vařená než syrová. Silné buněčné stěny kořenů totiž neumožní tělu využít ze syrové mrkve více než 25% dostupného beta karotenu. Když je ale mrkev uvařená a servírovaná spolu s jídlem, které doplní část tuků, naše tělo je schopno konvertovat až 50% beta karotenu ve vitamín A. Obsah antioxidantů v tepelně upravené mrkvi je navíc stabilizován a nedochází k jejich enzymatickému rozkladu.