Máme pro vás BIO osiva. Nově více než 50 položek. Za „skutečně lidové ceny“. Certifikované, splňující veškeré požadavky kladené na tuto skupinu výrobků.

Přiznávám, trochu jsem se bál, napsat tento příspěvek. Z mých 30-letých zkušeností v semenářství vím, že názor na BIO osivo zahrádkářskou obec rozděluje. Je zde skupina „starých konvenčních zahrádkářů“, která považuje BIO osivo za hloupost. A potom skupina těch „nových“, která je zase hledá. A můj osobní názor? Ten stojí někde mezi.

Západní Evropa postavila v zahrádkářském sektoru BIO osiva na první místo. V Německu, Francii, Velké Británii, Holandsku, ale výrazně i v sousedním Rakousku zažívají BIO osiva boom. Mořené osivo tam v malých barevných sáčcích nenajdete. Když se podíváte k nám, stejně ale i na Slovensko, BIO osivo je zatím popelkou. Má úzkou skupinu svých příznivců, kteří je hledají, hlavní zahrádkářský proud je k němu ale indiferentní. Otázkou je možná cena, která bývá obvykle násobně (i mnohonásobně) vyšší než u konvenčních semen.

BIO osivo, a BIO obecně, je často vyjádřením osobního názoru jeho uživatelů ke světu kolem nás, ke světu konzumu. Vnímají je jako vyjádření svého postoje k přírodě a k udržitelnému rozvoji. Silnější příklon k BIO je znatelný u mladší generace, která žije v tomto přetechnizovaném světě. Starší generace, která pamatuje dobu bez počítačů, mobilních telefonů a všudypřítomného internetu, má vztah k BIO osivu podstatně rezervovanější.  

BIO osivo je osivo pocházející z tzv. bioprodukce. Bylo produkováno na certifikovaných plochách a při jeho výrobě, čištění ani balení nebyly používány žádné chemické přípravky. Výroba osiva je náročný proces, který trvá delší dobu než vypěstování standardní konzumní zeleniny. A právě při tomto procesu mohou rostliny výrazně napadat choroby a škůdci. Při klasické výrobě osiva proti nim producent zasáhne chemicky. U BIO osiva to není možné, následkem čeho bývá často podstatně nižší výnos, proto následně vyšší cena. Bohužel, často dochází k ještě výraznějšímu navýšení ceny prodejcem jenom proto, že se jedná o BIO a zákazník je ochoten vyšší cenu akceptovat.

V naší nabídce BIO osiv najdete saláty, ředkvičky, řeřichu, roketu, koriandr, polníček, špenát, mangold. Převážně plodiny, které mají krátkou vegetační dobu a dle mého názoru má zde BIO svůj význam. Nejsem si jist, jak moc se BIO semínko projeví na výsledném produktu např. u kruhárenského zelí, kde ze semínka o hmotnosti setin gramu vyroste několika kilogramová hlávka, navíc mezi výsevem a sklizní uplyne mnoho měsíců. Škodliviny, které rostlina přijme ze znečištěného ovzduší, jsou mnohonásobně vyšší, než by potencionálně přijala z malého semínka ze standardní produkce. Proto u nás BIO zelí není.

V naší nabídce BIO najdete semena běžných druhů. Nechceme nadměrně vydělávat na BIO osivu jenom proto, že je „BIO“.  Chceme, aby se BIO stalo běžnou součástí našeho sortimentu. Chceme, aby po něm sáhli jeho nadšení příznivci, aby se od něj ale neodtahovali kvůli ceně ti, u kterých je vztah k němu vlažný.

Kompletní nabídku BIO osiv naleznete zde.

Pro vás, kteří jste dočetli až sem, mám takový svůj osobní názor na BIO v našem přetechnizovaném světě. Vzpomínku na moje staré rodiče, dědu s babičkou, kteří vlastně žili BIO. A není to tak dávno, nějakých 40 let zpátky. Žili na vesnici, po dvoře běhaly slepice, kačeny a husy, v chlívku chrochtalo prasátko, v králikárnách chroustali králíci. Za dvorem byla zahrada se zeleninou a ovocnými stromy.  Sice už byla doba „tvrdého socialismu“, za vesnicí ale měli záhumenek s brambory, řepou, kukuřicí, tykvemi a fazolemi. 90% z toho, co se konzumovalo, bylo z vlastní produkce. A hlavně vypěstováno vlastníma rukama. Jejich BIO, kterému tak ale nikdy neřekli,  bylo jiné, než BIO, které dnes koupíte v supermarketu. Mělo přidanou hodnotu vlastní práce. Té práce jenž není jenom dřinou, ale pro naše tělo nutností.

Když se dnes projdu vesnicí mého mládí, neslyším už chrochtat prasátka z chlívku, místo záhumenků najdete za vesnicí širé lány. „V poli“ za vesnicí, kde jsem předtím potkával spousty lidí, je pusto a prázdno. Asi jsou všichni ve fabrikách, před televizí, nebo visí na internetu. A na mne padá nostalgický smutek.

Ano, dnes je pro mladé lidi téměř nemožné založit si zahrádku. Ceny pozemků se díky stavebnímu boomu šplhají do astronomických výšin. A přece mám občas takový „živý sen“, sen o velkých zahradách a malých políčkách místo širých lánů. Sen o lidech s motykami, rýči a hráběmi, pracujícími na tom, aby si vypěstovali obživu pro sebe a své blízké. BIO SEN.

Jestli máte i vy tento SEN, my vám pro něj nabízíme osiva. Jsou polotovarem, základem, to hlavní si musíte dodělat vlastní prací. Ono není podstatné, jestli je, nebo není vaše osivo BIO. Vaše mrkev, ta, kterou jste vyseli, okopávali, protrhávali a vlastnoručně sklidili, má pro vás větší hodnotu než ta nejlepší BIO mrkev z obchodu.

Váš Peter Gajdoštin

P.S.  Ale ten SEN není zadarmo, bolí z něj ruce i ohnutá záda.