SnehurkaLeucoglossum paludosum
Coleostephus  multicaulis

Drobné keříky poseté bílými a žlutými květy kopretinového tvaru své příbuzné, luční kopretiny, nezapřou. Kdysi byly spolu s nimi řazeny do rodu Chrysanthemum, botanici se s nimi ale vyřádili a každé z nich přidělili rod samostatný. Zdá se, že to ale ani jedné z těchto květin nevadí. Kvetou a zdobí louky i balkóny nerušeně dál.


Obě nizoučké kopretiny pochází ze Středomoří a Severní Afriky, kde rostou jako trvalky. Jsou ale citlivé na mráz a u nás se pěstují jako letničky. Rostliny pěstované přes léto v nádobách můžete přezimovat podobně jako muškáty, většinou se ale množí každoročně z jarních výsevů. Semena vysejte v březnu ve skleníku na povrch substrátu a nezasypávejte, sazeničky vysazujte v polovině května. Jestli nemáte možnost předpěstování sadby, vysejte semena v dubnu nebo květnu rovnou na kvalitně připravený záhon. Rostliny bez zvláštní péče kvetou od června do podzimu.


Kopretina mnoholodyžná (Coleostephus multicaulis) ZLATOVLÁSKA kvete jasnými žlutými květy.

SnehurkaKopretina bahenní (Leucoglossum paludosum) SNĚHURKA má na nízkých rostlinách jasně bílé kvítky se žlutým středem. Jak poznat již z názvu, svědčí této rostlince trvale vlhký substrát, je ale hodně přizpůsobivá.

 


Obě kopretiny můžete využít ve smíšených truhlících na balkónech spolu se všelichou, nízkými nestařci, bacopou nebo vějířovkou.